MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Bizon v kotlíku podle rad jednoho indiána

24. srpna 2011 v 11:09 | Pavlína |  Vaříme pod širákem
Na setkáních pod stany bývá ta pravá chvíle si uvařit nějakou kotlíkovou specialitu. Stačí jen dostatek dřeva a také dostatek času. Vaření v kotlíku rozhodně není příprava minutkového jídla, dlouhé dušení má na maso blahodárný vliv a vždy máte dost porcí pro přátele...

Bizoní maso jsem koupila naprostou náhodou a přemýšlela o jeho nejvhodnější úpravě. Myšlenku uvařit z něj guláš jsem okamžitě zavrhla jako svého druhu gastronomické zvěrstvo a snažila se dopátrat informací, jak by asi postupovala při jeho úpravě kuchařka z původního etnika obývajícího lesy na východě severoamerického kontinentu. Tedy žádná mletá paprika, žádný pepř a jiné netypické pochutiny nepřipadaly v úvahu. Kromě plodin, které lesní indiáni sami pěstovali, používali též volně rostoucí lesní plody, které do zásoby sušili a také byliny. Naštěstí nám mezi lidmi, kteří se o život původních obyvatel Ameriky zajímají, pár přátel a ti mně poskytli cenné rady.

Na přípravu dušeného bizoního masa jsem nakonec použila:

  • 1700 g bizonního masa
  • 2 cibule
  • jednu dýni
  • 200g sušených brusinek
  • 1 cuketu
  • 2 kukuřičné klasy
  • svazek bylinek (rozmarýn, šalvěj, tymián, oregano)
  • olej ze slunečnicových semínek
  • sůl

Podobná letní kuchyně bývá vybavena nejen nádobím...


Nezbytné jsou také pomůcky pro rozdělání ohně. Mezi ty patří např. březová kůra, kterou nejlépe uchráníme od vlhkosti ve váčku vyrobeném z vysušeného zvířecího močového měchýře. Dále je samozřejmě třeba voda, která bývala uchovávána ve vysušených a vydlabaných tykvích. Jako zátka pak posloužil třeba kus vyschlého kukuřičného klasu...


Základem jídelníčku severoamerických lesních indiánů byly tři posvátné plodiny označované v mytologii Čerokýzů jako "Tři sestry": kukuřice, fazole a tykve (dýně). Kombinací těchto plodin si indiáni zajistili základní zdroj kalorií včetně nezbytných minerálů a vitamínů prakticky na celý rok.

Kukuřice je ideálním základem lidské stravy. Chybí jí ovšem dvě nezbytné aminokyseliny - lysin a tryptofan, a dále vitamin B2 a niacin. Tyto látky se nacházejí ve fazolích. Tykve jsou zase výtečným zdrojem vitaminu A a z jejich semen lze získat kvalitní rostlinný tuk, který kukuřice ani fazole nemají.

Tři sestry doslova vybízejí ke společnému pěstování na jednom poli. Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž "hnojí" sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí.

Výhodou této polykultury je nejen skutečnost, že rostliny si vzájemně prospívají a vytvářejí užitečné vztahy, ale také to, že dokáže efektivněji než většina monokultur využít zdroj světla nezbytný pro fotosyntézu. Využívá totiž hned tři různé polohy pro zachycení solární energie: přízemní (tykve, dýně), pnoucí (fazole) a vysokou (kukuřice).

Dala jsem se tedy do vaření...


Abych jídlo přece jen trochu přizpůsobila naší dnešní chuti, použila jsem také cibuli a pokrm lehce přisolila.

Začala jsem opečením masa. K tomu je potřeba tuk a tak jsem použila olej ze slunečnicových semínek. Nastává čas, kdy od kotlíku nesmíte odejít, protože proces opékání je na přímém ohni velmi rychlý, stěny kotlíku jsou rozpálené. Je tedy třeba obsah kotlíku neustále míchat a jako nezbytné vybavení se proto také jeví kožená rukavice. Maso jsem důkladně opekla ze všech stran a když se jeho povrch zatáhl, přidala jsem nakrájenou cibuli.


Poté maso zalijeme vroucí vodou z nádob, které stály přímo v ohništi nebo těsně vedle něj...


Přidáme bylinky v celku, jejich stonky pak před podáváním vyjmeme. Dusíme až do změknutí masa. Tato doba je velmi individuální, protože závisí na druhu masa, na vzdálenosti kotlíku od ohně a na jeho velikosti. Pro dušení je samozřejmě vhodnější přiklopený kotlík zavěsit výš, než při počátečním opékání masa.


Když máme maso měkké, přidáme oloupanou a nakrájenou dýni, nakrájenou cuketu a sušené brusinky. Později pak také kukuřici, kterou z klasů seřízneme ostrým nožem...


Když byla kukuřice měkká, bylo hotovo. Každý, kdo chtěl ochutnat, donesl si svou dřevěnou misku či cínový talířek a dostal svou porci...


Podle ohlasů i své vlastní chuti soudím, že takto připravené bizoní maso byla trefa do černého...

Dobrou chuť!


Za rady, zapůjčené předměty a pořízení některých fotografií děkuji Nibowakovi a Vichřici.

 


Komentáře

1 Lee Lee | Web | 24. srpna 2011 v 11:15 | Reagovat

Jedno slovo  Mňam :D ;-)

2 Majunka2 Majunka2 | Web | 24. srpna 2011 v 12:40 | Reagovat

Ahojky,
krásně nafoceno ;-) Moc pěkný blog s úžasnými recepty :-) Krásný den Marie.

3 Jana Pechová Jana Pechová | Web | 24. srpna 2011 v 14:04 | Reagovat

Pavli nádhera, naše vaření v přírodě skončilo grilováním kuřete na vidlích, brambory a vejce v ohništi, grilování selete a jehňátka. V kotlíku jsme vařívali na dovolené pod stanem, ale to už je dávno. Prima ...mám co dohánět.

4 Lucka B. Lucka B. | 25. srpna 2011 v 9:42 | Reagovat

Pane jo, skvělé obrázky (a nejvíc se nám všem líbí ta lžíce:-)! Také už se těším až po letních vedrech opráším kotlík a něco si s klukama uvaříme (vichřice nám zajišťují stálý přísun stromů, takže je na čem vařit). Bizoní maso jsem ještě nezkoušela, ale myslím, že někdy během chladnějšího zářijového večera by mu to v kotlíku velmi slušelo. ;-)

5 Janah Janah | Web | 25. srpna 2011 v 15:49 | Reagovat

Tak dnes jsi mě dostala - bizoní maso tu asi jen tak neobjevím, a budu tak mít mezeru ve svém chuťovém vzdělávání :-D

Povídání o pěstování bylo taky moc zajímavé, myslím, že se tak podobně pěstovalo dřív i u nás, ale po příchodu všech těch hnojiv a fujtajblů jsme všechno pozapomínali :-(

Fotky jsou jako obvykle skvělé, lžíce je skvělá (chci :-D ) a té paní za kotlíkem to také sluší ;-)

6 Madla Madla | Web | 25. srpna 2011 v 18:22 | Reagovat

Tak trošku závidím tak romantické a voňavé stolování a hodování, držící se tradic. je škoda, že původní podoby pěstování rostlin bez užití chemických hnojiv a postřiků už jsou téměř úplně zapomenuty. Vždyť příroda je moudrá a sama ví, kterým rostlinám to spolu přirozeně ladí a v jakém prostředí.
Krásné fotky, autentické jídlo, co dodat, snad jen: Indiánskému létu zdar!

7 Meg Meg | Web | 27. srpna 2011 v 7:59 | Reagovat

Bizoní maso se právě zařadilo na můj seznam "musím uvařit/ochutnat" :) Fotky jsou jako vždy nádherné a ta atmosféra... úžasné!

8 Amelie Amelie | Web | 29. srpna 2011 v 19:31 | Reagovat

úúžasnééé fotky.

9 Pavla Pavla | Web | 2. září 2011 v 13:51 | Reagovat

krásné fotky a recepty, moc ráda Váš blog navštěvuji :-)

10 Catalina Catalina | Web | 3. září 2011 v 0:36 | Reagovat

Páni! Bizoní maso jsem v životě nejedla, ale teď bych neváhala ani chviličku :) Úžasné fotky i prostředí. Připravit takový pokrm a ještě ho i stylově zkonzumovat je sen každého gurmána :) Tleskám a tiše závidím :D

11 Vilemína Vilemína | Web | 6. září 2011 v 14:09 | Reagovat

Krásné indiánské léto.

12 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 12:46 | Reagovat

[1]: Lee:
To tedy bylo! Díky :D
P.

13 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 12:49 | Reagovat

[2]: Majunka2:
Děkuji za milou návštěvu :D
P.

14 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 12:50 | Reagovat

[3]: Jana Pechová:
Každý nemá k vaření venku takové podmínky, jaké se mi občas naskytnou. Ale tohle jsi měla kousek :-)))
P.

15 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 12:52 | Reagovat

[4]: Lucka B.:
Správně - dostatek dřeva je základ takového vaření. A že se kolem ohně s vařečkou tančí lépe v sychravém počasí než v létě? To je jasné! Já si zřejmě na podzim dám "ve stejné kuchyni" ještě jeden kotlík plný dobroty a budu čekat na fotky a recepty z vašeho dobrodružného vaření :D
Díky, ráda jsem Tě zase viděla
P.
:-)

16 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 12:59 | Reagovat

[5]: Janah:
Chuť bizoního masa je dle mého názoru nejblíže k chuti zvěřiny :-) Jsem ráda, že to té paní za kotlíkem i v tom vedru sluší :D )))
Díky za komentář
P.

17 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:01 | Reagovat

[6]: Madla:
K takovému vaření a stolování mám jen několik příležitostí za rok a tak se snažím si je pořádně užít :D))) Tentokrát nám přálo i počasí, slunce bylo při vaření až moc :D A všem chutnalo, takže jsem byla úplně spokojená :D
Díky za komentář
P.

18 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:14 | Reagovat

[7]: Meg:
Bizoní masou se dá koupit zde: http://www.petrkadlec.eu/ nebo zde:http://www.jehnecimaso.cz/obchod/exoticka-masa/. Já ho koupila náhodou v Praze na Letné (v rohovém řeznictví naproti BILLE) :-)
Díky za komentář
P.
:D

19 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:15 | Reagovat

[8]: Amelie:
Díky :D
P.

20 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:17 | Reagovat

[9]: Pavla:
Moc ráda vidím dalšího nadšence pro dobré jídlo a dobrou domácí kuchyni :D Díky za milý komentář, budu se těšit na další shledání a to nejen zde :D
P.

21 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:19 | Reagovat

[10]: Catalina:
Práce s ohněm a vaření na něm je občas trochu adrenalin a tak to má být :D Díky :D
P.

22 Pavlína Pavlína | 13. září 2011 v 13:20 | Reagovat

[11]: Vilemína:
Díky, ta akce se skutečně vydařila :-)
P.

23 Myšák Myšák | 9. února 2012 v 19:11 | Reagovat

vypadá to úúúúžasně

24 Jana Jana | E-mail | Web | 29. července 2015 v 9:35 | Reagovat

Kotlíky na guláš jsou fajn, dobře se v nich vaří nad otevřeným ohněm, jak je vidět z obrázku https://www.dommo.cz/Kotliky-na-gulas/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama