Je fajn, když jsou na stole čerstvě natrhané květiny. Ale ne vždy musí být pouze ve váze. Můžeme také okusit jejich rozmanité chutě.
Naše stravování je už od pradávna ovlivněno instinktem. V zimě se konzumují převážně nejvýživnější části rostlin, ale když přijde jaro a léto, jsou na řadě různé druhy listů a také květů. Vcelku často můžete na nějakém tom talíři najít květy sedmikrásky - plané i šlechtěné s bohatšími okvětními lístky, brutnáku, fialek, yzopu nebo medvědího česneku. Celé květy nebo někdy pouze okvětní lístky slouží jako ozdoba dezertů a salátů. Mohou být využity pro kandování nebo pro výrobu sirupů a likérů. Samozřejmostí je, že takové květy nebyly během růstu chemicky ošetřovány.
Jedlé květy
Asi nejčastěji využíváme květy bylinek: bazalky, tymiánu, šalvěje, oregána, majoránky, saturejky, rozmarýnu, máty nebo pažitky. Dále můžeme použít květy levandule - čaj z ní působí jako mírné sedativum. Okvětní plátky měsíčku lékařského ulehčují trávení a mají vysoký obsah betakarotenu. Květy macešky jsou vynikající právě pro saláty díky své kořenité chuti. Využít pro ozdobu pokrmu lze také květy hlíznatých begonií. Navíc jejich dužnaté stonky mohou při výrobě koláče nahradit řapíky rebarbory. Velmi efektní pokrm vyrobíme z květů cuket, tykve nebo patizonu. Výborně chutnají plněné pečené nebo smažené na způsob tempury. Zde je v případě samčích květů třeba vždy odstranit hořký zelený kalich a s křehkým květem zacházet velmi opatrně. Pak je tady klasika, která ozdobí nejen svátečně prostřený stůl - plátky růží. Pro ranné křesťany byly růže symbolem Panny Marie, první korálky na růžence byly vyráběny z pasty z růžových lístků. Květy růží slouží pro zpracování olejů, sirupů a zejména v orientální kuchyni hojně využívané růžové vody. Z pomerančových květů pak vzniká taktéž aromatická tekutina - pomerančová voda. Pro svou hřebíčkovou chuť a vůni lze využít květy karafiátů a hvozdíků, kde je před užitím nutno oddělit trpký kalich. Dále můžeme využít květy lichořeřišnice, která není ani trochu náročná na pěstování a květy mají ostrou ředkvičkovou chuť. Její poupata lze naložit do octa jako kapary. Tinktura z poupat a semen je považována za přírodní antibiotikum. Na salátu se bude krásně vyjímat květ chryzantémy, která je příbuzná naší kopretiny. Má jemnou celerovou příchuť a pro konzumaci používáme pouze okvětní lístky, střed je velmi hořký. Nakonec nesmím zapomenout na osmažené květy černého bezu - to už byla pochoutka v dobách našich prababiček.
Zdroj: internet
Stejně jako loni na jaře jsem měla v lednici směs listových salátů z Ekofarmy Ředhošť. Dodávka bedýnek vlastně teprve začne, ale na kladenských farmářských trzích jsem si tuto báječnou listovou směs mohla od "svého" farmáře koupit. Svým složením je naprosto unikátní, ale přesto na ni dost lidí hledí nedůvěřivě. Co druh listu, to jiná chuť a vše dohromady perfektně ladí. Ve směsi lze najít mizunu, mibunu, několik druhů listové hořčice, jedlou chryzantému, červený šťovík, batolku, mangold a také třeba křez. Ten je polodivokou variantou rokety seté. Z drobných semínek křezu je vyráběna dijonská hořčíce.
Společně s dobrou zálivkou a kozím sýrem je takový listový salát neuvěřitelná dobrota. A to všechno dokáží jedlé květy už jen povznést...
Měla jsem po ruce květy kopretin a macešek, takže už jen zbývalo připravit dressing.
Šťávu z poloviny grepu smícháme se čtyřmi lžícemi olivového oleje, přidáme dvě lžíce malinového balzámu (můžeme nahradit červeným vinným octem). Mícháme tak, aby se směs dobře spojila. Poté přidáme dvě llžičky dijonské hořčice. Na závěr už jen přidáme špetku bílého pepře a nepatrně přisolíme.
Dobře omyté a osušené salátové listy ochutíme dressingem a podáváme nejlépe s kozím sýrem a tmavým pečivem...
... a už zbývá jen pochutnávat si na krásně rozkvetlé jarní večeři...
Dobrou a kvetoucí chuť!
luckydina | 12. května 2011 v 16:34 | 
Zde hledá 
Úžasně inspirativní článek, krásné fotky a báječné nápady. Jsem moc ráda, že jsem na Mlsnou kočku narazila a už teď se těším na další inspiraci
. Vivi