Další město, do kterého jsme měli jen kousek cesty, byl Hammamet.

Tamní souk ve staré medině je vyhlášený...


Než zapadne slunce, je cesta kolem mediny plná lidí. Je z ní krásný výhled na všechny stavby uvnitř i na moře...



Když se však propletete množstvím místních i turistů a vyběhnete pár schodů, rázem se octnete ve velmi útulném a pohodovém prostředí, které trochu vypadá jako z pohádky Tisíce a jedné noci.


Račte si vybrat, zda se posadíte na lavici s koberečkem nebo měkoučkou stoličku. A nebo si vyzujte boty a můžete začít lenošit na kobercích s polštářky.

Objednejte si kávu nebo čaj. Čaj bude vždy sladký a může být s mandlemi nebo třeba s piniovými oříšky. A jako zákusek si dejte makroud - sladkost, pro jejíž výrobu je základem kuskus a datlová pasta. Neochutnat v Tunisku makroud by bylo totéž, jako si nedat na Valašsku frgále...

A k tomu všemu si můžete objednat šišu (vodní dýmku) s tabákem příchuti jablka nebo jahod...

Za těch více než patnáct let, co do Tuniska jezdím, jsem kolem této kavárny šla už mnohokrát. Její tvář se hodně změnila, prostor se rozrostl. Podnik se přizpůsobil turistické poptávce do té míry, že nabízí dokonce snídaně. To je pro zdejší podniky celkem neobvyklé.

Společně s pokročilou denní dobou přibývají hosté, venkovní část bývá obsazena beze zbytku. Výhled v podvečer totiž rozhodně stojí za to...




































Slunce a krásná modrá obloha mi ukrutně chybí. Díky Pájo za pozvání na čaj