MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Z Montélimaru pro olej do Nyons - díl pátý

26. ledna 2010 v 15:53 | Pavlína |  ***Francie mýma očima
Na jeden z dalších dnů naší dovolené ve Francii jsme si naplánovali cestu do druhého největšího města v dosahu - do Montélimaru. A naší návštěvou jsme se opět - a vůbec ne náhodou - trefili do dne, kdy se tu konal trh.
Když jsme navštívili menší městečka, vždy platilo pravidlo "sledovat lidi s košíky a trh nemůžeme minout". Ve větším městě, jakým Montélimar beze sporu je, jsme se však museli spolehnout na rady místních obyvatel.
K trhu jsme dorazili skoro těsně před jeho koncem. Zjistili jsme, že trh ve Valence byl o mnoho větší a krásnější, ale přece jen jsme tu objevili něco, co jinde nebylo. Čerstvé italské těstoviny. Neodolali jsme a po nabídnuté ochutnávce - ta bývá na trzích zcela běžná, jsme si těstoviny koupili.
Trochu jsme se ještě porozhlédli po městě. Obchody s kuchyňskými potřebami nebo noži samozřejmě neunikly mé pozornosti.
Potkali jsme také dosud nejmenší benzinovou pumpu ve svém životě.....
... a bistro, kde prý zaručeně chutná.
Vlastně bychom něco malého měli sníst. Však máme ještě dlouhou cestu před sebou. V ulici přímo proti krásné a chladivé fontáně jsme našli to pravé. Spoustu malých obchůdků a útulných bister.
Na první pohled nás zaujalo bistro, kde majitelka zvládala všechno úplně sama, jen v kuchyni měla jednu pomocnici na mytí nádobí. Ve vitríně vystavené tři druhy slaných koláčů nás natolik zlákaly, že za chvilku už jsme si objednávali dva druhy quiche a k tomu růžové víno. To se v místních bistrech k mé radosti objevovalo velmi často.
Quiche ohřátý na velmi vysokou teplotu chutnal výborně, dobře vychlazené víno také. V příjemné společnosti paní majitelky a ostatních hostů jsme si užívali tu klidnou atmosféru...
Po dobrém jídle jsme se vydali na cestu. Další zastávkou byla vesnice jménem Grignan. Pokud jsem někdy pronesla větu, že "být v těchto místech v čase rozkvetlé levandule, už nikdy bych se nevrátila domů", tak po návštěvě Grignan by tato věta platila dvojnásob. Dle mého pohledu jedna z nejkrásnějších kamenných vesniček obklopující staré šlechtické sídlo, kde téměř všechny uličky vedou směrem vzhůru ke krásné vyhlídce na celý kraj...
Měla jsem pravdu, že? Vyhlídka, při které vám prostě dojdou slova...

Kamennými uličkami jsme zase pomalu sešli k autu a těšili se na Nyons. Měli jsme namířeno přímo do olivového mlýna Richard.
Auto jsme zaparkovali ve dvoře a vykročili rovnou do obchodu. Paní spolumajitelka, jmenovala se Corine, nás srdečně přivítala a nabídla ochutnávku: několik druhů olivových olejů a oleje z vlašských a lískových ořechů - nádhera.
V obchodě bylo ještě mnoho dalších věcí, které byly vyrobeny s využitím oliv nebo olivového oleje: různá mýdla, tapenády, zavařeniny. Mohli jsme si koupit krásné nádobí nebo pomůcky do kuchyně - třeba z olivového dřeva.
V zadní části budovy, hned za prodejnou, byly stroje, pomocí kterých se všechny výše uvedené věci vyrábějí. Překlad takového výkladu bych asi nezvládla, takže nám k pochopení výrobního postupu pomohly obrázky přímo na jednotlivých strojích.
Potěšili jsme cestovatelského i gurmánského ducha a vydali se na cestu zpět do Saillans. Před pár dny začalo v celé oblasti vinobraní a tak se bylo na co dívat...
V našem "letním bytě" u Saillans nás pak už čekala večeře v podobě čerstvých těstovin plněných lanýži s parmazánem. Stačilo je na dvě minuty hodit do vařící vody. Pak už jen přidat pláteček másla a na terase si vychutnat další večer v sousedství vinice...
Pokud vám připadá, že se dosud ani v jedné reportáži neobjevil ani jeden dortík, tartaletka nebo čokoláda, počkejte si na další díl. To si pochutnáme...
 


Komentáře

1 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 26. ledna 2010 v 19:15 | Reagovat

Pájo, jak nás můžeš takhle mučit... přenádherné obrázky ze slunné Francie a tady zatím zima až praští a olivový olej ze supermarketu... chjo

2 Fleurette Fleurette | E-mail | Web | 26. ledna 2010 v 20:29 | Reagovat

Děkuji za krásné povídání a nádherné fotky.....jako bych tam byla:))
Krásný večer
Fleurette

3 hobbitka hobbitka | E-mail | 26. ledna 2010 v 21:04 | Reagovat

Díky za reportáž,která je originální, neotřelá,plná zajímavých věcí,které v průvodcích nenajdeme.Už se těším na další.Zdravím, přeju slunce v těchto mrazivých dnech.

4 Vilemína Vilemína | E-mail | Web | 26. ledna 2010 v 21:17 | Reagovat

Opravdu příjemné počtení a snění nad fotkami ze šmrncovní Francie!

5 DolceVita DolceVita | Web | 26. ledna 2010 v 23:18 | Reagovat

Gastroturistika je na světě ta nejzábavnější věc :-) Díky za výlet plný cestovatelského i gurmánského potěšení.

6 Pivli Pivli | Web | 26. ledna 2010 v 23:24 | Reagovat

Další krásná a hřejivá reportáž! Moc pěkné, zvlášť v tom mrazu, co teď panuje. Nezbývá než vlézt  pod deku a vyprávět si o požáru Národního divadla, případně nakouknout sem a ohřát se u pěkného čtení. :-D
Už se těším na další, sladkou reportáž!

7 Yva Yva | Web | 27. ledna 2010 v 3:32 | Reagovat

Poetické fotografie i vyprávění. :o)

U bistra s názvem "Miam Miam Food" to vypadá, že případné návštěvníky vyhlíží nejen majitel, ale i jeho čtyřnohý kamarád.

Viněty na lahvích s oleji jsou tak krásné, že by se daly omylem zaměnit za nějaký vzácný alkohol. Ořechové oleje mám nejraději na jemném zeleném salátu, kde vynikne jejich chuť. A bezpečně vím, že by se mnou cestovalo domů jedno to prkénko z olivového dřeva.

Horký quiche ano. Vychlazené suché růžové víno z jihu Francie ANO, ANO, ANO! V našich končinách se po takovém víně musí člověk pídit, ale ta snaha za to stojí. A o to víc pak chutná.

Obchůdku mistra nougatiera jsem si všimla. Že by byla řeč v příštím díle také o něm?
;-)

8 Madla Madla | Web | 27. ledna 2010 v 10:48 | Reagovat

Nádherná reportáž a já se už teď moc těším na její pokračování. Musím říct, že trošku závidím (samozřejmě v dobrém), hned bych české mrazy vyměnila za takovou francouzskou pohodu. :-)

9 toffo toffo | Web | 29. ledna 2010 v 22:53 | Reagovat

Další krásné těstovinky. Za připomínku krásného léta děkuji.

10 wave wave | 31. ledna 2010 v 14:36 | Reagovat

Ke gastronomickým specialitám se snad už ani nebudu vyjadřovat. Vždycky je to zážitek, kdy musím jít do ledničky, i když tam nic není. :-D Fascinují mne kamenné domy, zdi z kamenů různých velikostí a tvarů. Nikdy nepochopím a ani jsem se o to nesnažila, jak to všechno drží pohromadě. Musela to být opravdu krásná dovolená a doufám, že pár fotek je ještě v archivu. Těším se.:-)

11 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:17 | Reagovat

[1]: coco-choc:
V dalším díle bude asi více cukru, než sluníčka, ale mohl by se Ti líbit :-D
P.

12 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:18 | Reagovat

[2]: Fleurette:
Ráda vás zase vidím a že se vám líbí mé reportáže.
Díky
P.
:-)

13 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:21 | Reagovat

[3]: hobbitka:
Však si tu zimu takhle můžeme malinko zpříjemnit :-) Budu se těšit na shledání u dalšího dílu :-D
P.

14 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:21 | Reagovat

[4]: Vilemína:
Děkuji :-D
P.

15 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:23 | Reagovat

[5]: DolceVita:
Máš samozřejmě pravdu! A děkuji :-D
P.

16 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:24 | Reagovat

[6]: Pivli:
:-D Uvař si čaj na zahřátí, zákusky tu snad budou brzo :-)
Díky
P.

17 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:29 | Reagovat

[7]: Yva:
V olivovém mlýně s obchodem - tam by se "vyřádil" asi každý. Strávili jsme tam dost času, protože jsme nevěděli, co si vybrat. Ale nákup stál za to :-D Mám doma misky z olivového dřeva dovezené z Tuniska - tam tohle dřevo také "frčí" :-D
Já loňský rok strávila převážně s růžovým vínem a tak jsem tento zvyk neměnila ani na dovolené.
Nugát je pro tuto oblast typický, ale na mne dost sladký, ochutnala jsem jen jednou :-P Tak se příště nech překvapit :-D
Díky a měj se hezky!
P.

18 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:31 | Reagovat

[8]: Madla:
Dovolená ve Francii už je bohužel několik měsíců za námi, takže tvorba reportáží je pro mne také jistý způsob vzpomínání. A velmi příjemného...
Díky za komentář
P.
:-D

19 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:32 | Reagovat

[9]: toffo:
Těstoviny byly báječné a chutnaly i nevařené - při ochutnávkách :-) Na trzích je tam radost nakupovat!
Díky
P.
:-)

20 Pavlína Pavlína | 1. února 2010 v 10:35 | Reagovat

[10]: wave:
Je pravda, že v tak velkém městě člověka takové domy a uličky občas zaskočí, nečekal by je tam :-) Ve Francii jsem neviděla jiná místa, než krásná.
Něco v archivu ještě je a někdy je docela problém vybrat jen několik fotografií :-D
Díky
P.

21 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 2. února 2010 v 20:51 | Reagovat

[11]: Tak to se budu těšit. Já sladké ráda :-P.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama