26. března 2009 v 20:58 | Pavlína
|
Abych se ještě držela zimních jídel v podobě
nastavované kaše nebo
lepenice, nesmím zapomenout na šoulet. Další jídlo, které se dříve připravovalo častěji. Dnes je poněkud zanedbávané, ač je zdravé a hlavně chutné. Je to tradiční židovský pokrm - kachna (spíše však husa) se šouletem. Někdo, kdo není vázán zákazem požívat některé potraviny, by třeba pečenou husu nebo kachnu raději vyměnil za vepřovou kotletu.
V jidiš se šoulet správně vyslovuje čolent. Slovo pochází ze středověkého francouzského chaud-lent čili pomalé ohřívání. Tradičně se dělá v peci ve velkém keramickém hrnci s husou nebo s kachnou, jejichž tuk se rozpustí a promíchá s hrachem a kroupami, k nimž se přidává třeba cibule, česnek, majoránka, pepř nebo bobkový list. Všechno se do hrnce nahází zároveň, promíchá a dá do vyhřáté, ale už netopící pece v pátek odpoledne (o šábesu se nemá zapalovat oheň, smí jen dohořívat), tam se celou noc ohřívá a peče a dopéká až do šábesového oběda.
zdroj: B. Kuras, Pravicová kuchařka
Já však měla doma kachní konfitovaná stehýnka dovezená z Francie, takže než se šoulet v troubě zapekl, vše bylo připraveno k podávání.
Stehýnka vytažená z tuku v konzervě se pouze na pánvi opečou z obou stran.
Na šoulet budeme potřebovat:
- 500 g suchého hrachu (já měla půlený)
- 300 g krup
- 3 střední cibule
- několik stroužků česneku
- 1 vrchovatá lžíce majoránky
- sůl
- pepř
- kachní sádlo
- cca 2 dcl hovězího nebo drůbežího vývaru
Nejprve uvaříme předem namočený hrách v osolené vodě do měkka.
Kroupy rovněž uvaříme v osolené vodě v jiném hrnci, když jsme je před tím důkladně propláchli studenou vodou. Obojí po uvaření slijeme přes cedník a necháme okapat.
Na pánvi rozehřejeme trochu kachního sádla. Jde to rychle, kachní sádlo nikdy tak úplně neztuhne. Na něm osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli dozlatova. Pekáč nebo jinou zapékací nádobu vymažeme kachním sádlem a nasypeme do něho hrách, kroupy a osmaženou cibulku. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku, dle chuti opepříme a osolíme a zalijeme vývarem. Dobře promícháme a pečeme v troubě vyhřáté na 180 až 200 stupňů dokud nejsou okraje zlatavé. A můžeme podávat!
Kachní konfit (Confit de canard) je velkou lahůdkou, kterou je takřka nemožné v ČR koupit. A pokud ano, tak nekřesťansky předraženou. Tato myšlenka mne přivedla k nápadu si vyrobit kachní konfit doma.
Měla jsem k dispozici:
- 1,2 kg vepřového sádla
- asi 1/2 l kachního sádla (zbytek z konfitu v plechovce)
- 4 zadní kachní čtvrtky s kůží (cca 2 kg)
- hrubou mořskou sůl
Příprava probíhala - jak jinak: v litinovém hrnci.
Kachní konfit by se v originále měl vařit pouze v kachním (nebo husím) sádle. Ale tak velké množství jsem neměla po ruce, takže jsem většinu množství nahradila sádlem vepřovým.
Vepřové sádlo jsem nakrájela na drobné kostičky a dala do litiňáku, aby se na velmi mírném plameni rozpouštělo. Asi po hodině jsem vzniklé škvarky vylovila děravou naběračkou a naplnila jimi dobře uzavíratelnou sklenici. Do vypečeného vepřového sádla jsem přidala sklenici kachního sádla, které zbylo z dříve použitého konfitu v konzervě (ale i tam je kombinované kvůli lepšímu tuhnutí s vepřovým sádlem).
Do rozpuštěného sádla jsem vložila čtyři kachní čtvrtky a nechala to osudu. Čtvrtky jsem den předem nasolila hrubou mořskou solí a před přípravou jsem je opláchla a dobře osušila. Snažila jsem se je do litiňáčku poskládat tak, aby byly co nejvíce potopené. Podařilo se mi to asi až po dvou hodinách. Hrnec jsem pak přiklopila a další dvě hodiny jsem je "mijotala", tedy vařila na tom nejmírnějším plameni.
Oproti
originálnímu receptu jsem osolila, stejně jako rillettes, nakonec. Poměr 15g hrubé mořské soli na 1 kg masa jsem tak nějak od oka zachovala.
Stehna jsem naskládala do alu-krabičky. Tu jsem nejprve vylila vařící vodou a nechala vyschnout. Poté jsem stehna zalila zcezeným tukem, ve kterém se připravovala. Zbylý tuk jsem dala do sklenice na další použití.
Stehýnka mají podobnou barvu jako v kupovaném konfitu a maso takřka odpadávalo od kosti. V lednici ale stehýnka snad trochu ztuhnou, aby se pak při opékání na pánvi nerozebrala.
(Stehýnka na fotce jsem ještě druhý den zalila sádlem, aby byla dokonale přikrytá a konzervovaná.)
Takže se těším na další příležitost, kdy kachní konfitovaná stehýnka ochutnám.
Dobrou chuť!
Kachní konfit za přiměřenou cenu můžete koupit ve
Francouzském obchodě na stránkách autorek Olivové a mořské kuchařky.
Voila, confit canard. Velmi aktuální pokrm, který se začíná vařit i v českých restauracích. V pořadu Ano, šéfe mi tím pan Pohlreich dělá velkou radost
Konfitovaná kachnička je mé nejoblíbenější francouzské jídlo.
(Domácí zásobárna uchovává stále několik plechovek.)
Děláme si i domácí, ale špatně se tu shání kachní stehýnka. Ale stejně mám pocit, že mi víc chutnají ta kupovaná.
Nedávno jsem z konfitu dělala i jednu specialitku, tož ji co nejdřív přidám na naše stránky. A příští víkend to samé budu připravovat i pro návštěvu, to se těším.
Koukám, že nebylo předem nasoleno. Tož jsem zvědavá na výsledek, protože právě nasolení dělá s masíčkem divy.
Necháš mi jedno stehýnko?
Vyměním ho třeba za žabí
No, jdu spát s kručením v žaludku