MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Kančí na česneku s cibulí a lepenicí

26. února 2009 v 9:32 | Pavlína |  *** MASO
Možná jsem se ještě nezmínila o jedné příhodě. Asi před dvěma lety jsme v létě vyrazili na vandr. Přes den jsme se toulali a navečer se šli uložit do našeho "pokojíčku". Místo jsem popsala už tehdy. Možná jsem se nezmínila, že je tam starý pařez, který občas slouží jako stoleček. Byl to jeden z těch horkých dnů a večerů - několikátý v pořadí. Proto by nás ani ve snu nenapadlo rozdělávat oheň a už vůbec ne v lese! Nosíme však s sebou malou svíčku na podpálení ohně. Takže zbytky pařezu nám posloužily jako svícen a na ně jsme svíčku postavili. Položili jsme se na karimatku, na které byl volně rozprostřený spacák. Každý měl před sebou kousek chleba, sýra, nůž a plecháček s trochou červeného vína. Ležíme, povídáme a najednou slyšíme divné zvuky. Že by se zase na nás přišel podívat zvědavý zajíc? Ti se sem dívat chodí, ale většinou k ránu a šustící listí na zemi je prozradí. Co to tedy je? Úplně jsme ztichli, zvuk se přibližoval a zesiloval... To "naše" místo je blízko cesty, která odděluje dvě části lesa. A právě z té jedné vedla kančí máma svoje již ne zcela malá divoká prasátka přes cestu do druhé části lesa. To celé se odehrávalo asi 15 metrů za mými zády. Už delší dobu byla úplná tma, takže jsme i přes světlo svíčky byli slušně rozkoukaní. Když zvuk nepřestával, popadla jsem nůž, který ležel přede mnou a jedním skokem (ani nevím, jak jsem se tak bleskově a tiše zvedla) se schovala za záda silnějšího, který ležel naproti. Z toho místa jsme celou rodinku krásně viděli, selat bylo asi deset. Za chvíli přešla a už nebylo slyšet a vidět nic...

Byl to pro mne silný zážitek do té míry, že mi ke spánku musel pomoci notný lok slivovice. Jinak bych snad byla ochotna držet hlídku až do rána. Neodpustila jsem si také otázku: "A co když půjdou zpátky?" Žádné "zpátky" není a nebylo. Prasátka prostě putovala...

Nelekejte se, toho kance jsme nezařízli a nerozčtvrtili, ale tahle příhoda mi prostě posloužila jako malý oslí můstek k následujícímu receptu.

Kančí maso bylo koupeno a je na něm cedulka....
Bylo hodně libové a bylo jasné, že se po jakékoliv úpravě množství ještě o něco zmenší. Dobré a chuťově nezvyklé maso je nejlépe upravit zcela jednoduše. Vybrala jsem proto pečení pouze na česneku a s cibulí. Doma byly šalotky, žlutá a červená cibule a jeden výstavní česnek.

Ingredience byly:
  • 1 kg kančí plece
  • 3 cibule (třeba různobarevné)
  • polovina palice česneku
  • olivový olej
  • sádlo
  • sůl
  • pepř
  • několik snítek tymiánu (nebo sušený)
Nejprve si utřeme česnek. Měla jsem štěstí, že po ruce byl v zimě naprosto nezvykle voňavý česnek z Provence (díky Bali!).
Je ohromný a silně voní.
Maso nakrájíme na vetší kostky. Do pečící nádoby kápneme slušně olivového oleje, strouhneme sůl, strouhneme pepř a přidáme utřený česnek...
... maso ve směsi oleje a česneku důkladně obalíme.
Navrch položíme malou sádlovou čepici - lze použít zbylé kachní sádlo nebo směs kachního s vepřovým sádlem, třeba z kachního confitu.
Kančí maso pečeme asi 45 minut téměř do poloměkka. Jakmile se trochu zatáhne, podlijeme ho trochou horké vody.
Poté zasypeme hnědé kostičky masa proužky různobarevné cibule.
Přidáme pár snítek tymiánu nebo lehce zasypeme sušeným tymiánem...
Pečeme, dokud maso není měkké a cibule se skoro nevypeče. Cibuli a tymián s masem v průběhu pečení promícháváme a dle potřeby podléváme.
A co příloha? Nějak se mi letošní zimu líbí jídla našich babiček a mezi ně patří lepenice, která se k trochu neobvyklému kančímu prostě hodí. Lepenice mi (na rozdíl od nastavované kaše) chutnala odjakživa. Asi to bude tím, že je v ní zase zelí. Jsem člověk, který by dával zelí i do buchet.

Na lepenici potřebujeme:
  • 1 kg brambor
  • 500 g kysaného zelí
  • 4 cibule (1 do zelí, 3 na osmažení do lepenice)
  • sůl (do vody na vaření brambor)
  • celý pepř
  • nové koření
  • bobkový list
  • olej nebo sádlo na smažení cibule
Oškrábané a nakrájené brambory uvaříme v osolené vodě. Vodu slijeme. Nakrájíme si cibulku...
... a polovinu nasekaného zelí na tuku na cibulce podusíme. Přihodíme bobkový list, nové koření, celý pepř a také slitou vodu ze zelí.
Duhou polovinu zelí ponecháme syrovou. Můžeme ji kvůli snadnější konzumaci lepenice také trochu pokrájet.

Další asi tři cibule nadrobno nakrájíme a osmažíme možná více, než dozlatova.
Brambory rozšťoucháme a přidáme podušené zelí s cibulí i zelí syrové. Dobře promícháme...
Zbývá už jen přidat a promíchat zlatavou cibulku a můžeme podávat.
Na talíři se budou tmavé kostky masa vedle lepenice krásně vyjímat. Přidáme trochu cibule společně se šťávou z pečení a dáme se do jídla...
Detail...
Dobrou chuť!

Pokud máte rádi tradiční jídla a přílohy, vyzkoušejte také šoulet, nastavovanou kaši, bramborové placky nebo škubánky.
 


Komentáře

1 čajovna čajovna | Web | 26. února 2009 v 10:00 | Reagovat

Páni, to je úžasný... lepenici znám, ale dělám ji málo. díky za tip...

Ale to maso - to vypadá úžasně už od pohledu... úplně tu slintám...a v žaludku mi začlo kručet...

MMCh - taky jsem "zelná"...mňam....

2 MichaL MichaL | Web | 26. února 2009 v 12:18 | Reagovat

Tak to musim nekdy vyzkouset a ted se rychle najist!

3 Mandarinka Mandarinka | 26. února 2009 v 13:47 | Reagovat

Úžasné prosté a vypadá to skvěle!

Závidím čerstvý tymián, určitě to není takový ten kupovaný v plastových květináčcích v hypermarketech, ten by neměl tak silné dřevnaté stonky.

Mně tymián v květináči vždycky přes zimu zajde. Nebyla by nějaká rada, jak jej přechovat?

4 Bali Bali | Web | 26. února 2009 v 14:17 | Reagovat

To muselo být dobré. My jsme přes zvěřinu, nějaký divoký pašík by se v mrazáku taky našel, česnek máme stejný, tymián domácí, ... Budu uvažovat o vyzkoušení.

Lepenici jsem nikdy nejedla :-(

A proč nedáš zelí do buchet? Jedna kámoška peče závin z listového těsta se zelím ;-)

5 Tea Tea | 26. února 2009 v 14:46 | Reagovat

Na začátek půstu, je to docela dobrý základ ! :-)

Zvěřinu miluju, ale moc málo se k ní dostanu. Lepenici ještě zapékám, pak už nemá vůbec chybu. A kysané zelí ? Do všeho ! Dělám (někdy) vdolky plněné zelím a slaninou, posypané kmínem...mňam. To je skoro jako buchty. ;-)

Ta historka je moc pěkná. Já bych jedním skokem byla v koruně nejbližšího stromu a do rána bych neslezla. Pokud by se mi to teda povedlo. :-)))

6 Lucka Lucka | Web | 26. února 2009 v 17:33 | Reagovat

Manžel takhle jednou při nočním běhání potkal v lese skupinku asi patnácti čuníků, byla mezi nimi i selátka. Naštěstí byl poblíž posed, kam bleskovou rychlostí vylezl:-) Prasátka spokojeně blokovala asi hodinu cestu a když byla bezpečně pryč, mohl se vrátit domů i můj již notně prochladlý manžel:-)

A k receptu: Moc se mi líbí, jak používáš zajímavé přílohy (nastavovaná kaše, teď lepenice...), já se přiznám, že v tom moc praxi nemám a vždycky se u tebe ráda přiučím.

7 Jitka Jitka | E-mail | 26. února 2009 v 18:25 | Reagovat

Tak tohle určitě vyzkouším,kančím mě zásobuje můj taťka a moji chlapci tohle maso milují,se divím,že už z toho nechrochtají:)).Teďzrovna kuchtím gulášek na hříbkách,ale to tvoje by mi chutnalo líp a hlavně ta lepenice....mňam:)

8 Terezka Terezka | Web | 26. února 2009 v 22:00 | Reagovat

To vypadá luxusně! Já mám teď políčeno na jehně.

A Pavlí, jak se strouhá sůl? :-)

9 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:05 | Reagovat

čajovna:

Díky :-) Masíčko se rozpadalo, ale opravdu hodně se zmenšil objem. Lepenice je na zimu fajn, myslím...

P.

:-)

10 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:05 | Reagovat

Michal:

Děkuji a vítám Tě :-)

P.

11 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:07 | Reagovat

Mandarinka:

Pěstovat nemám kde. Ten tymián z fotek je kupovaný, v krabičce. Máš pravdu, že ty květináče nejsou nic moc. Já tomu říkám "předražená tráva". Je to tak rychlené, že ani nevoní a jsou slaboučké.

Díky a vítej!

P.

:-)

12 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:08 | Reagovat

Bali:

:-)))

Závin ze zelí jsem už jedla a dokonce jsem dělala šátečky plněné zelím a opečenou slaninkou. Ale buchty? Vlastně, proč ne?

P.

:-)

13 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:10 | Reagovat

Tea:

Půst je ... občas :-))) Teď byla lilkovo-cuketová směs s kuskusem. Zvěřina se opravdu moc nevidí, bohužel. Lepenice musí být úžasná i zapečená. Mám moc ráda brambory, takže lepenice je pro mne vyjímečně podařené spojení. Ty vdolky by mi asi mooooc chutnaly :-D

Díky

P.

:-)

14 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:12 | Reagovat

Lucka:

Tvoje příhoda je taky dobrá :-))) Chudák, asi vymrznul...

Neříkám, že mám v těchto jídlech bůhvíjakou praxi, ale občas se mi zasteskne... Stejně máme všichni v sobě ta jídla z dětství :-)

Děkuji

P.

:-)

15 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:14 | Reagovat

Jitka:

Tak to se máš, že Tě taťka zásobuje zvěřinou! Vůbec se nedivím, že si chlapci mlaskají. Na hříbkách je skvělé, ale pozvala bych Tě :-)))

Díky

P.

:-)

16 Pavlína Pavlína | 26. února 2009 v 23:16 | Reagovat

Terezka:

:-) Jehněčímu jsem prostě nepřišla zatím na chuť. A přiznám se, že se moooc snažím... prostě mi to nejde.

:-D Sůl se strouhá stejně jako pepř :-))) Prostě pootočím mlýnkem a dole vypadne ... Máš pravdu, to není nastrouhaná :-))))) Máš bod :-)))

Díky

P.

17 Yva Yva | Web | 27. února 2009 v 3:28 | Reagovat

Áááá... noci strávené na posedu, vedle táta s dalekohledem a puškou a pod námi rachot, který umí způsobit jen hlouček divočáků.  Naštěstí pro nás jsme se nacházeli několik metrů nad nimi a oni -- jestli se nepletu -- po žebříku nelezou.  ;o)  Slivovice pro mě v té době nepřicházela v úvahu, ale dnes by to bylo to první, co bych balila do batohu.  :o)

Krásný recept!  Po Tvé výborné nastavované kaši vyzkouším i lepenici.  Ha!  Kysané zelí mám, tak už tento víkend.  :o)  Ahoj, Pájinko!

18 Terezka Terezka | Web | 27. února 2009 v 8:06 | Reagovat

16: Já plánuju velikonoční jehněčí kolínko, ale na to je ještě čas. 40 dní určitě. Ale děti, těhotné matky a nemocní půst držet nemusí, takže já se pasuji, naštěstí, do kategorie dítě a občas si maso dám, i když vysloveně masová nejsem.

Náhodou, strouhaná sůl je výraz nejvtipnější a zařadím jej do svého repertoáru....

A nakonec si strouhneme trochu soli :-D

19 Schnytlik Schnytlik | E-mail | Web | 27. února 2009 v 8:46 | Reagovat

Mňam! Kančí bych si dala. Ale je půst a mrazák prázdný. Nic nebude :)

20 zuza zuza | Web | 27. února 2009 v 12:05 | Reagovat

Divočinu miluji na jakýkoliv způsob. Kančí skoro nejvíce! Ale ty tvé obrázky jsou opět úžasné.

21 tetkapernikarka tetkapernikarka | Web | 27. února 2009 v 13:43 | Reagovat

Tak u nás se zvěřina často nejí,jednou jsme ale vyhráli srnku,vyzkoušela jsem z ní různé recepty a bylo to fantastické pošušňáníčko :-))) O lepenici ale slyším poprvé a zaujala mě.Určitě to brzy vyzkouším,zelí máme moc rádi celá rodina.Každý rok si nakládám,poslední dvě sklenice co ještě zbyly budou na lepenici :-))Krásný den,Alena

22 Jitka Jitka | E-mail | 27. února 2009 v 19:22 | Reagovat

Tak o víkendu budu kuchtit podle Tvého receptu!Chrochňáka už mám nafasovanýho, jak jinak od tatínka a hurá na to...:))

To zase bude Pigina ve svém živlu!To vždycky má čumák až u stropu,když vařím ze zvěřiny,prostě cítí divočinu.Tak mi drž palce,ať se mi to povede.pa

23 vilemina vilemina | E-mail | Web | 27. února 2009 v 19:36 | Reagovat

Taky bych nic neměkla proti zvěřině, ale ani tu vakuovanou jsem zatím nepotkala, natož čuníky v lese :)

Lepenici dělám, ale jinak - normální kaši a do ní se zamíchá ohřáté kysané zelí, taky ji miluju, nejvíc k vinné klobáse.

24 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:47 | Reagovat

Yva:

:-D Také pěkná příhoda. Pár chvil na posedu jsem trávila jako malá se sousedem - myslivcem. Ale protože v té době bylo pro mne nemyslitelné pár minut NEMLUVIT, moc jsme toho neviděli. :-)))

P.

:-D

25 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:48 | Reagovat

Terezka *18*:

Také tomů půstu moc nedám. Na druhou stranu - takový čistící ovocný či čajový den jedno za čas si dávám.

P.

:-)

26 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:49 | Reagovat

Schnytlik:

Tak budou ještě koblížky? :-)))

P.

:-)

27 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:49 | Reagovat

zuza:

Díky!

P.

:-)

28 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:50 | Reagovat

tetapernikarka:

Hm, vlastní zelí, to musí být dobrota! Srnčí je báječné. Srnčí mne kdysi "naučilo" zvěřinu mít ráda.

Děkuji

P.

29 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:52 | Reagovat

Jitka *22*:

Tedy Ty jsi přímo rychlík! Doufám, že si pochutnáte a pozor na Piginu, aby se nevtěsnala do trouby :-D Při její postavičce by se to mohlo stát raz dva .-)

P.

30 Pavlína Pavlína | 28. února 2009 v 14:55 | Reagovat

vilemina:

No, jak jsem psala, dobrá zvěřina se moc nevidí. A lepenice? Použila jsem vlastně tu nejpracnější a poctivou verzi. Samozřejmě by se zelí také dalo jen ohřát a přidat. Ale bez spousty osmažené cibulky si to nedovedu představit :-D

P.

31 Jitka Jitka | E-mail | 28. února 2009 v 15:06 | Reagovat

Dám Ti vědět,jestli se mi to povedlo:)To víš že mého mužského napadlo vyzkoušet Piginu,jak by se vyjímala v pekáči,on je takový srandista,někdy má takové nápady....jsou to chlapi....:)))).Jinak už mám vše připravené,chystám se to udělat k večeři.

32 Jitka Jitka | E-mail | 1. března 2009 v 9:40 | Reagovat

Tak dílo je hotovo a musím uznat,že je to úžasný jídlo,všichni jsme si pěkně pošmákli....i trošku ochutnali prasátko Bubiška a Pigina:))Všem doporučuji!Ode mne je to na ŘÁD ZLATÉ VAŘEČKY :))))

33 vilemina vilemina | E-mail | Web | 3. března 2009 v 15:14 | Reagovat

30

my tu lepenici zas s cibulí nejedli nikdy...chutnala mi tak, jak byla, jen omaštěná, ale s cibulkou může být za jiná, ostatně cibulová kaše zas jen pouze s podušenou cibulí (hodně) je též skvělá...

34 karminek karminek | E-mail | 17. března 2009 v 18:52 | Reagovat

Dokonalý,dovedu si to představit is e škubánkovou kaší jak dělá matka.

35 Pavlína Pavlína | 20. března 2009 v 9:02 | Reagovat

Jitka *31* + *32*:

Jsem ráda, že vám chutnalo a pejsek se neupekl :-D

Měj se dobře!

P.

:-)

36 Pavlína Pavlína | 20. března 2009 v 9:04 | Reagovat

karminek:

A to je od myslivce do říci! Jakákoliv podobná bramborová příloha je vynikající :-)

Díky

P.

37 Pivli Pivli | E-mail | Web | 17. dubna 2009 v 7:47 | Reagovat

Masíčko má nádhernou barvu, musela to být bašta. Bohužel ke zvěřině moc nepřijdu, ale čas od času...
Lepenice je naše oblíbené jídlo. Dělám ho i k sekané, k moravským vrabcům. Zelí vůbec rádi a často jíme, o čemž svědčí jeho ubývající zásoby v zeláku. Však už je nejvyšší čas, nemáme zrovna chladný sklep. Takže to vidím ještě párkrát na zelňačku, zelníky, segedín a něco rozdám a bude po domácím zelíčku. A na podzim zase nastane krouhání a šlapání.
Jídlo máš krásně nafocené i naservírované, jako ostatně vždycky, jednomu se sliny sbíhají!
Čerstvý tymián je báječný, naštěstí nám na balkoně úspěšně přezimuje (máme 3 druhy, včetně citronového), suším celé větvičky, takže kdyby náhodou došel, zásoby sušeného to zachrání.
A koukala jsem, že máme stejné strouhátko na česnek. Že je bezva? :-)

38 Pavlína Pavlína | 17. dubna 2009 v 12:25 | Reagovat

[37]: Pivli:
Domácí zeli, jé to bych si dala! Já bych lepenici klidně jedla jako samostatné jídlo. Mám moc ráda jídla se zelím, úplně všechna, která jsi zmínila. Pak ještě občas peču šátečky se zelím a také mrkni na odkaz "zelí" uprostřed článku. To je velká dobrota! Tymiánu jsem přišla na chuť teprve před několika lety a teď už si bez něho neumím vaření představit :-)
Děkuji za lákavý komentář :-D
P.

39 Pivli Pivli | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 23:14 | Reagovat

38. Na odkaz jsem koukla. Schovám si tenhle recept na dlouhé zimní večery. Úplně to vidím! Švestky dávám do kapustnici, takže je mi jasné, že i tady budou parádní.:-)))
Díky za skvělý tip.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama