MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Cesta na severozápad - nápoj, který zahřeje

9. ledna 2009 v 21:57 | Pavlína |  *** NÁPOJE
Všem čtenářům bych ráda ještě jednou popřála hodně zdraví a štěstí v roce 2009 a můžeme zase začít kuchtit :-)))

První dny roku 2009 jsem strávila na nádherně zasněžené Šumavě.
Říkám nádherně zasněžené, protože sníh a hory k sobě tak nějak patří. O sněhu ve městě už tohle mínění nemám. To cestování je tak nějak složitější. Ale zpět k té Šumavě. Počasí bylo přímo na objednávku.
Od rána svítilo slunce a přes den bylo nebe modré jako šmolka a mráz udržoval sníh v křupavém stavu. Občas se z nebe začaly snášet sněhové vločky, které se ve slunci třpytily jak ty nejkrásnější brilianty.
Jeden den jsem si docela fajn zalyžovala. To, aby se člověk připravil na ty větší kopce, které mne v březnu zase čekají v Itálii. A druhý den jsme vyrazili na túru k Černému jezeru.
Mrzlo tak, že voda, kterou jsme v malých plastových lahvičkách měli s sebou, i přes drsný pohyb rychlé chůze skoro zmrzla. I když už jsme touto cestou šli několikrát, v tomhle počasí to byla pro mne novinka a stálo to za to.
A po několika kilometrech na zdravém vzduchu a v mrazu přijde k chuti dobrý nápoj na zahřátí. Tak tady je:
Nápoj, o kterém bude řeč, dostal svůj název zřejmě podle stejnojmenné knížky, kde se o něm také píše.
Podívejte se, jak jeho přípravu popisuje spisovatel Kenneth Roberts ve svém rozsáhlém historickém románu Cesta na severozápad, který vypráví pohledem malíře Langdona Towna příběh majora Roberta Rogerse, dobrodruha a velmi schopného velitele jednotek rangerů, bojujících v období francouzských a indiánských válek v polovině 18. století na straně Britů a kolonistů :

"Cap popadl misidlo a dal se do práce. Nasypal do něho dva šálky javorového cukru, přidal na prst horké vody a míchal, až se cukr rozpustil, potom tam nalil dva mázy rumu, přidal hroudu másla jako pěst a hrst mleté skořice. Konečně dolil misidlo vřelou vodou až po okraj. V šálcích, které nám Cap podával, byl rum změněn jakoby zázrakem. Směs byla lahodná a sladká - chutnala nevinně jako syrob proti kašli."

Už jen zbývá dodat, že tento grog určitě nedělal z tuzemáku... A také se v románu nepíše, jaký mělo misidlo objem, když uvážíme, že dva mázy jsou téměř tři litry rumu.

Pro moji verzi tohoto příjemně voňavého zimního nápoje si připravíme:
  • kus celé skořice
  • 4 hřebíčky
  • 1/4 l vody (něco se vyvaří)
  • 0,5 dcl třtinového rumu (např. Kapitán Morgan)
  • oříšek másla
  • třtinový cukr nebo javorový sirup
Do hrnce s vodou dáme skořici, hřebíček a přivedeme k varu. Do šálku si nalijeme rum (který rozhodně nebyl v lednici) a dáme máslo. Pak přelijeme "ovoněnou" vodou, ze které jsme vyjmuli koření a dle potřeby dosladíme třtinovým cukrem.
Pijeme horké nebo velmi teplé ...
... a pak už se jen pohodlně posadíme a vedle nás se uvelebí vrnící kocour, pokud je nějaký po ruce. Vezmeme do ruky knížku a budeme dál hledat cestu na severozápad společně s majorem Rogersem...
 


Komentáře

1 Yva Yva | Web | 10. ledna 2009 v 3:26 | Reagovat

Ááááh, tady to nádherně voní...  "Hot buttered rum" nebo někdy také "Hot toddy" je tradiční nápoj koloniální Ameriky, ale s oblibou se podává i dnes, speciálně o Vánocích.  Jen tak pro zajímavost (Pájinko, snad se nebudeš zlobit):  dnes se tady připravuje tak trochu "odzadu" -- máslo se utře s cukrem a mletým kořením a nechá se v ledničce i několik dní odležet.  (Může se i zmrazit.)  Říká se tomu "těsto".  Pak se z něj do každého hrnku kousek okrojí, přidá se rum a zalije se vařící vodou.  Jediné vysvětlení, které mě pro tento obrácený způsob přípravy napadá, je zjednodušení práce při podávání většímu počtu "pijáků".  ;o)  

Z fotek dýchá chlad a mráz, což je perfektní protipól horkého grogu, nad kterým tak příjemně tají zkřehlé údy.  Pájo, to se Ti povedlo! :o)

P.S.  Můj muž se jen rozplývá nad Tvým "starožitným vybavením".

2 Lucka Lucka | Web | 10. ledna 2009 v 13:57 | Reagovat

Krásné fotečky, jako vždy. Nápoj si netroufám hodnotit, trochu mě odrazuje to máslo:-) Já si teď dělám často punč, ten také pěkně zahřeje. Bohužel na Šumavu jsem se ještě tuto zimu nedostala, hrozím se každé ráno při pohledu na teploměr:-) Aspoň že je sníh i u nás a až nám dorazí nové skluznice, budeme moci zase zapřahat pejsky do saní.

3 Bali Bali | Web | 10. ledna 2009 v 20:06 | Reagovat

U nás ráno -17 °C! Nemůžu říct, že by to byla moje nejoblíbenější teplota, hlavně když musím někam ven.

Ale obloha je nádherně modrá, vše v okolí je zmrzlé, prostě: mohl by se tu natáčet Mrazík.

Máš krásné fotky, jedny pěkně studené a druhé krásně horké a chutné.

Nápoj s máslem mi zrovna nedávno někdo chválil. Tak zase něco co budu muset vyzkoušet, jelikož to neznám.

4 Tea Tea | 11. ledna 2009 v 12:10 | Reagovat

No to je zase paráda ! Jsem trochu orientovaná jiným směrem a mám moc ráda knížky o horolezcích v Himaláji a vůbec o té oblasti. Takže znám jen čaj s jačím máslem a solí. Jasně jen z knížek ! Ale kdyby se dalo naše dobré máslo a dobrý jamajský rum, tak by z toho mohl vzniknout dobrý středoevropský nápoj. :-)

V knížkách zimu miluju, ale ve skutečnosti snad nejde lépe vyjádřit můj vztah k ní a k zimním sportům vůbec, než slovy jedné notoricky známé písničky http://mladek.nespi.cz/index.php?m=show&idpisne=168 :-))

Lyže mi neukradli, ale už jsem je dávno vyhodila. :-))

5 Lucka Lucka | Web | 11. ledna 2009 v 16:19 | Reagovat

Teo, dokonale tě chápu. Jak já kdysi záviděla kolegyni ze třetího družstva, která si dokázala hned na začátku lyžařského kurzu zlomit obě lyže (jí se jako zázrakem nic nestalo:-) Pak jsem si ovšem našla manžela, kterému přišlo nepředstavitelné, že by jeho drahá polovička nelyžovala, a nakonec mě (kolikrát mně samé navzdory) lyžovat naučil. Bohužel v poslední době mám pocit, že mu tento úspěch připadá nedostatečný a pojal rozhodnutí, že ze mě vychová maratónského běžce... Děsím se toho, co se bude dít v dalších letech...:-)

6 Tea Tea | 11. ledna 2009 v 20:02 | Reagovat

Lucko, tak hodně šťastných kilometrů ! :-) A já se fakt snažila. Asi 10 let každý rok na týden v zimě na hory. První den stoupla na běžky, sice to divně klouzalo, no ale poslední den už jsem byla king, "sesunula" jsem se z malého kopečka bez pádu. :-) A to se opakovalo rok co rok. Nemám talent !

Ideální zimní dovolená- terasa alpského sanatoria, v lehátku, sluníčko, přes sebe kostkovaný pléd, upíjím svařák a kochám se tou krásou.. Občas svižnější procházka nebo lanovkou na kopec a lanovkou z kopce. ;-)

Ale v létě na tůru to moc ráda. To mi nikdo ta klouzavá prkýnka na nohy neváže. :-))

Pavli promiň, že tak povídám, ale lyže, to je téma pro mě. :-)

7 Pavlína Pavlína | 12. ledna 2009 v 11:21 | Reagovat

Yva:

Vidíš, nevěděla jsem, že ten nápoj stále ještě letí :-) To ovoněné máslo je opravdu praktické, možná by to stálo za vyzkoušení. Vlastně takové "bylinkové grogové máslo".

Díky :-))

P.

PS: Toho "starožitného vybavení" je daleko větší množství, ale je pár nejoblíbenějších kousků, z nichž jen některé se vešly na fotku :-)))

8 Pavlína Pavlína | 12. ledna 2009 v 11:23 | Reagovat

Lucka *2* + *5*:

Než jsem se tohoto horkého nápoje napila poprvé, také se mi to nezdálo, s tím máslem. A po prvním napití si máslo ještě přidávám. Podle mého se všechny chutě k sobě perfektně hodí a je to dobrota.

S maratónem to snad nebude tak hrozné a budu Ti držet palce, aby vám do výbavy nepřibyl třeba padák nebo tak něco... :-)))

Díky

P.

9 Pavlína Pavlína | 12. ledna 2009 v 11:24 | Reagovat

Bali:

U vás je přece jen o něco chladněji, ale ta Šumava to skoro dohnala...

Zase po dlouhé době jsem se trefila do něčeho, co neznáš? :-))) To si pochutnáš :-)

P.

10 Pavlína Pavlína | 12. ledna 2009 v 11:29 | Reagovat

Tea *4* + *6*:

:-))) Tu písničku často slýchávám od nelyžařů a vždycky mne rozesměje! :-) Musím říci, že naše představy o zimní dovolené se až k tomu svařáku shodují :-))) Jinak na mne je na běžkách při pohybu z kopce také veselý pohled, buď v klidu :-)))

Díky

P.

:-)

11 renata renata | Web | 12. ledna 2009 v 13:24 | Reagovat

Krásné světlo na focení a grog s máslem je super tip, jsem přesvědčena, že ho tuto zimu ještě budu mít příležitost vyzkoušet!!! ;-)

12 Pavlína Pavlína | 12. ledna 2009 v 16:05 | Reagovat

renata:

Já to říkám pořád, že denní světlo je k nezaplacení, i pro focení jídla :-) Počasí bylo perfektní po všech stránkách. Ten nápoj je možná určitý druh grogu, ale s tímhle třtinovým rumem a máslem dostává úplně jiný rozměr:-)))

Díky

P.

13 Bali Bali | Web | 12. ledna 2009 v 18:43 | Reagovat

To jsem potřebovala ráno, když jsem přišla z focení okolí. Vymrzlá, ale stálo to zato!

14 pan Kolíček pan Kolíček | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 13:51 | Reagovat

No né, tak vám ta mléčně-rumová dobrota taky chutná... To jsem rád, že v tom nejsem sám a že na ni taky upozorňujete :o)) Jo a ty "přírodní" fotky jsou moc příjemný :o))

15 Pavlína Pavlína | 14. ledna 2009 v 9:38 | Reagovat

pan Kolíček:

Ale už jsem to dlouho nepila :-) Ta zima prostě voní rumem :-)))

Děkuji

P.

:-)

16 diky diky | Web | 14. ledna 2009 v 19:20 | Reagovat

Ty zimní fotečky jsou moc podařené. U nás je poslední dny taky tak hezky.V téhle zimě je rumík v teplém stavu lékem skoro  na všechno - na zahřátí po procházce, proti bacilům, na dobré spaní :-D.

17 Pavlína Pavlína | 15. ledna 2009 v 8:49 | Reagovat

diky:

Svatá pravda, moje řeč :-)))

P.

18 Ajina Ajina | E-mail | Web | 9. února 2009 v 12:25 | Reagovat

Grog s vůní koření mám ráda a dělávám. Jenom nejdřív udělám z cukru karamel, zaliju vodou, přidám koření a provařím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama