MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




V pátek přijde Mikuláš...

3. prosince 2008 v 7:07 | Pavlína |  O kočkách
Začal advent. Období, které si docela užívám. Domácí svařáček s kusy skořice, svíčky, Františci a vymýšlení různých vánočních dobrot.

A pozítří bude chodit Mikuláš. Někdy chodí s andělem a čertem, někdy se dvěma čerty. Má koš s dobrotami a když zazvoní u dveří, srdíčko tak trochu poskočí. Tedy mně už moc ne, ale docela jasně si pamatuji na ty doby, kdy jsem zalezla pod postel tak hluboko, že mne nemohli vytáhnout. Leckdy jsem se tam potkala s jedním z našich kocourů, tak jsme se tam tlačili společně. Když jsem vylezla, třesoucím se hláskem jsem odříkala básničku, někdy i dvě. Zpívat už mi to sevřené hrdlo nedovolilo. A v bohaté nadílce vonící mandarinkami a oříšky, kterou jsem pokaždé dostala, však nikdy nechybělo pár kousků uhlí. To bylo takové "ty, ty ty". Jednou, když k nám znovu přišel Mikuláš, jsem prohlásila, že: "ten čert měl ponožky jako teta Eliška". Za pár let jsem se dozvěděla, že ten čert byla skutečně sousedka naproti, kterou jsem viděla hodně často a říkala jsem jí teto. Vlastně se mi to období moc líbilo a moc ráda na něj vzpomínám.

Možná od té doby mám vůni mandarinkové kůry spojenou s tímto časně předvánočním časem. Na začátku adventu nakoupím hromady mandarinek a to mi vydrží dost dlouho.

Nedávno jsem přišla na novou pochoutku: pečené kaštany. Vlastně, na trzích už jsem je ochutnala, ale doma ne. Kupodivu to jde i na pánvi na kamnech. A k tomu portské. Vyzkoušejte a uvidíte. Portské skutečně bezvadně doplňuje chuťově výjimečné kaštany a všechno dohromady krásně voní! Může se z toho lehce stát takový adventní rituál.
A co teprve takoví kocouři? Tihle dva nejmladší už první sníh viděli loni a doufám, že se ho dočkají i letos. Jejich zimně huňaté kožíšky jsou pak o trochu více zářivější. Nejprve ve dveřích se zvednutou tlapkou váhají, zda do toho chladivého, bílého a hlubokého koberce přece jen vstoupit. Pak si ale ve sněhu zaskotačí a s vločkami na zádech se vracejí domů, na polštář. A tam si nechávají zdát, co by jim ten Mikuláš mohl přinést...
... třeba takové kuřátko... nebo nějaké dobré kočičí sušenky.
Nebo si prostě jen tak odpočinout a těší se na zdobení vánočního stromku. To je pro kocoury ta největší zábava :-)
Tak si to adventní období pěkně užívejte!
 


Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 3. prosince 2008 v 9:52 | Reagovat

U nás Mikuláš nechává dobroty klukům za oknem, nechceme je ani pejsky stresovat, člověk nikdy neví, kolik ožralých čertů a rozverných andělů by musel krotit:-) Náš mladší syn Pepíček vzkazuje, že ti kocouři se santovskými čepičkami jsou super:-)

2 Bali Bali | Web | 3. prosince 2008 v 10:15 | Reagovat

Zrovna nedávno jsem narazila na fotky z dětství. Sedim s kámoškou zabořená do křesla, nad námi čert s Mikuldou a my oči vytřeštěné. Určitě jsem v tu chvíli slibovaly, že už OPRAVDU nebudeme rodiče zlobit, budeme se pilně učit, po sobě uklízet,...

Dobře si pamatuju na ohromné balíky ovoce, čokolád, bonbónů i uhlí, zabalené v červeném celofánu.

Taky si pamatuju, že jsem se jednou počůrala strachy ve výtahu, když se dveře nestačily zavřít a vlítnul tam čert :-)))

I teď dostávám od rodičů něco dobrého, ale uhlí už ne-topíme dřevem ;-)

Kaštany už nemáme, s tebou jsme se dojedli.

Ty kočky nemají chybu :-)))

3 schnytlik schnytlik | Web | 3. prosince 2008 v 13:23 | Reagovat

Líbí se mi kočičí sen o pečeném kuřátku :D

Čertů jsem se bála jak čert kříže, kolikrát jsem ze sebe ani tu bášničku nevykoktala! A když jsem trochu odrostla, společně s bandou lidiček ze školy jsme je honili a koulovali. Ale stejně jsem měla trochu respekt - nikdy jsem se netrefila! Taky jsme slavili Barborku - punčochu za okno a ráno tam bylo něco uhlí, brambor a sladkostí. Ale to bylo asi jen v rodinách uhlířů (horníků).

Vůni mandarinek si spojuju taky s Vánoci. Myslím, že to bylo jediné období, kdy jsme si na čerstvých mohli pochutnat, spolu s dobrotami jako sušené fíky a datle, obrovské pytle celých arašídů, ananas... I dnes mi mandarinky nejvíc chutnají a voní právě v tomhle období - ještě by to chtělo sníh za okny a iluze let dávno minulých je tu :D

4 Lenka Lenka | Web | 3. prosince 2008 v 16:50 | Reagovat

Papájo, kocouři jsou úžasní. My máme tři nová koťata, ale nemůžeme je mít doma, protože u mladšího kluka vyvolala alergii, o které jsme předtím nic netušili.

Na Mikuláše mám vzpomínky hezké, chodil k nám krásný Anděl, Mikuláš (to byla Milena od sousedů) a čert (nevím, kdo to byl). Balíčky byly skromné, tak si to vynahrazuju teď - i mě a manželovi Mikuláš za oknem něco nechává ;-). Začalo to nevinně, když jsem pro manžela sehnala lahev jednoho z prvních ročníků kralupského bílého vína. A teď nám kupuju nějakou mňamku, beru to jako předpřípravu na vánoční hodování.

A když jsme byli s prvním synáčkem venku podívat se na Mikuláše (klukovi bylo rok a pů), byl náš klučík tak nádhernej, v černý kombinéze s barevnými hvězdami, že mu čerti dali čokoládu. Od té doby se čertů nebojí ;-) .... ale my děti nestrašíme. Ani čertem, ani tmou, ani strašidly, ...

5 Pavlína Pavlína | 3. prosince 2008 v 19:58 | Reagovat

Lucka:

Pepíčka moc pozdravuji! Chápu Tě: Já být Mikulášem, tak bych možná byla ze čtyř pejsků v rozpacích (i když jsou určitě zlatí). Přece jen má Mikuláš hůl a to někteří nemají rádi. A ten alkohol, jak píšeš, ten také ne...

Díky

P.

:-)

6 Pavlína Pavlína | 3. prosince 2008 v 19:59 | Reagovat

Bali:

Já taky vždycky slibovala. A pak mi to vydrželo tak týden? Asi tak... Ale zase "tolik" jsem se čertů nebála. :-)))

P.

7 Pavlína Pavlína | 3. prosince 2008 v 20:10 | Reagovat

schnytlik:

Já jsem za okno dávala psaníčko pro Ježíška a ráno bylo fuč! A pak jsem se divila pod stromečkem, jak to všechno trefil! :-)))

Jasně, na ty nevyloupané arašídy jsem zapomněla. To také miluju dodnes. Sušené datle a fíky jsem sice dostala, ale konzumovali to spíše rodiče. Já to nemusím sušené ani dnes.

Takhle krásné grilované kuřátko není sen jen našich kocourků :-) A co teprve ty chrupavky! Nedám kocourům ani jednu :-)

Díky za krásný komentář

P.

:-)

8 Pavlína Pavlína | 3. prosince 2008 v 20:15 | Reagovat

Lenka:

Mně se hrozně líbí, jak jste se tady všechny rozpovídaly a vyprávíte! Koťáka jsem viděla na kouzelných fotkách a kdybych mohla, tak je z fleku beru! Jsou nádherná!!! Je to moje slabost...

My si s rodiči a babi dáváme dárečky dodnes. Většinou je to nová ozdoba na stromeček a kus dobré čokolády. A jak píše Bali: moje máma dodnes připraví ovocno-ořechovou nadílku pro všechny na míse s červeným celofánem. To mi vždycky připadalo tak "čertovsky" :-)))

Díky

P.

:-)

9 Tea Tea | 3. prosince 2008 v 21:12 | Reagovat

Óvšem... která modelingová agentura Ti dodala ty skvostné modely ? Ten styling a ten profi pohled, to se hned tak nevidí..:-)

Já jsem nelezla pod postel neb všechny postele měly krátké nohy a ani jako dítě jsem se tam nevešla. Pro úkryty jsem tedy volila protipól....pokud jsem nebyla k nalezení, stačilo se podívat na všechny skříně. Dodnes je mám doma a vůbec nechápu, jak jsem se tam po té hladké ploše dostala. Normálně spiderwoman. :-)

Ale na Mikuláše jsem volila jinou variantu, snad aby mě rychleji našli a už jsem to divadlo měla za sebou, peřiňák. Taky dobrý. :-)

A básničku ? Čekáte klasiku ? Ne ne. Já jsem od malička velmi vzdorovitý tvor a něco ze mě vyrazit je problém...Taky jednou, po dlouhém i čertovském přesvědčování, jsem se asi naštvala a s patřičným patosem přednesla : " Šel medvídek do školky, zapomněl si bačkorky. Máma mu je přinesla, on je hodil do křesla." A už mi to dejte, děkuju a nashledanou. Táák..:-)

Hezky si ten pátek užijte a hlavně se moc nezapleťte s těma pekelníkama rohatejma...:-)

10 Pavlína Pavlína | 4. prosince 2008 v 10:55 | Reagovat

Tea:

Musela jsem počkat, až modelové budou po obědě a usnou. To se opravdu jen tak nevidí! :-)))

Peřiňák měli rodiče taky, tam jsem lezla jindy a oni to věděli. Takže na Mikuldu byla změna...

Básnička se mi opravdu líbí a myslím, že museli koukat. Všichni! :-)

Měj se fajn a dík

P.

:-)))

11 maja maja | 4. února 2009 v 17:22 | Reagovat

fakt hezky

12 děd Vševěd děd Vševěd | E-mail | 19. února 2009 v 8:37 | Reagovat

Krásné počteníčko,slepičí polévka na duši.Děkuji.

13 Pavllína Pavllína | 19. února 2009 v 9:51 | Reagovat

maja:

:-)))

P.

14 Pavllína Pavllína | 19. února 2009 v 9:51 | Reagovat

děd Vševěd:

Pěkné přirovnání, díky za milá slova!

P.

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama