MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Pozvání na oběd po francouzsku

29. listopadu 2008 v 18:46 | Pavlína |  Když nejíme doma
Dostala jsem pozvání na oběd a ne na ledajaký. Mohla jsem se těšit na originál francouzskou kuchyni. Takovou, která se vaří u autorky Olivové a Mořské kuchařky.
A tak jsme tedy první listopadovou sobotu krátce po poledni zazvonili u dveří s malebnou zahrádkou a ptačím krmítkem. Zde se totiž nejen lidé mají královsky.

Musím předeslat, že psané pochvaly a fotky ani zdaleka nemohou vystihnout atmosféru útulného prostředí a báječného posezení s pohodovými lidmi. Tak úžasné přijetí, po kterém z člověka spadne i ten poslední ostych. Opravdu pohostinná a bezvadná atmosféra.
A po bezprostředním uvítání přišel aperitiv. Obvykle bývá jeden, ale tady jich bylo, co hrdlo ráčilo. A tohle znáte? Ne? Tak ochutnejte! Tak jsme začali Pastisem. Po Pastisu krásně vytráví. K aperitivu byli šnečci s bylinkovým máslem.
Naštěstí však nebyli zapečeni v ulitách, takže jsem byla ušetřena scény "Ty svině klouzavý". Na šnečky v listových paštičkách stačila prostě jenom šnečí vidlička. Česnekové olivky pečené ve voňavé slanině se daly jíst rukou.

Jednu věc jsem nikdy neviděla - sušenky s kozím sýrem uvnitř. Neuvěřitelná dobrota pro ty, co mají rádi kozí sýr.
Pak byl na řadě salát z červené řepy a brambor. Řepa byla před nakrájením do salátu pečená v alobalu a zachovala si tak všechnu svou sladkou chuť.

Na stole je stále bageta, paštika ze statku ve Francii, a Cornichons - to jen tak na zobání nebo kdyby nás asi náhodou přepadl hlad :-))) Ale to tady nehrozí.

Posloucháme střídavě francouzskou hudbu a jazz. To je přesně můj šálek čaje.
Pak mělo přijít to, na co jsem se asi vlastně těšila nejvíce. Kde mi připraví žabí stehýnka lépe, než u Francouzů? Velmi jednoduchá úprava. Naprosto báječná chuť. Vím jistě, že jsem je nejedla naposledy. Trochu je na talíři posypeme Fleur de sel a jdeme na to! Prostě paráda...
Teď teprve nás čeká hlavní chod. Tím byla pečená srnčí kýta na víně s kaštany a k tomu brusinky. Srnčí bylo v troubě hodnou dobu pod závějí bylinek a bylo to na něm znát. Část omáčky byla rozmixována. Nemělo to chybu.
Jako přílohu k srnčí kýtě jsme dostali bramborovou kaši zapečenou se sýrem. A byla v těch nádherných kastrůlcích (vzhled á la litiňáček) :-)
K žabím stehýnkům bylo samozřejmě bílé víno, k srnčímu výtečné červené. Vína byla přímo na míru ušitá všem pokrmům.

Pak se pán domu beze slova zvedl a za malou chvilku přinesl malý poklad v trezoru. V sýrovém trezoru. Právě teď totiž přišly na řadu sýry.
Člověku by se skoro chtělo říci "kostlivci ve skříni". Ale v tomto případě je to jen ve prospěch :-) Navýsost uleželé sýry, které ochutnat požaduje někdy odvahu, někdy znalosti, ale v každém případě lásku k sýrům všeho druhu. Je třeba si moc vážit, že pan domácí tyhle sýry donesl na ochutnání právě nám. Je to jeho chlouba.
No, a pak se jen tak sedělo a povídalo a popíjelo. Starý Calvados...
... kaštanový likér, který je vynikající se šampaňským (něco jako je známý burgundský Kir, který je zase směsí likéru z černého rybízu a šampaňského).
Mezi jídly jsme napomáhali našemu trávení domácí pálenkou pána domu. Byla ovoněná šalvějí a docela silná. A nepilo se jen tak z ledajakých pohárků! Teprve přes tekutinu v nich je vidět obrázek na dně. For mens only :-)
Vlastně se ochutnávalo to, na co zrovna přišla řeč. Třeba třešně naložené ve slivovici.
Když se pak dostalo na kaštany, najednou se objevila na stole děravá pánev, velká hrst kaštanů a šup s nimi do krbu.
A za chvilku jsme si pochutnávali na těch popraskaných a horkých. K tomu francouzskou klobásku a pečené topinambury v alobalu. To vše bylo doplněno domácí majonézou ochucenou vynikajícím domácím vinným octem.
Trochu toho úžasného octa jsem dostala i domů. Paráda.

Náš oběd se nějak protáhl do pozdních večerních hodin a já tak měla příležitost poznat, jak se hoduje po francouzsku. Čas hrozně rychle utíkal, ale to už tak v příjemné společnosti chodí. A měla jsem se skutečně královsky!
Merci beaucoup de tout et au revoir á la prochaine fois!
 


Komentáře

1 schnytlik schnytlik | Web | 30. listopadu 2008 v 0:12 | Reagovat

Za prvé: vůbec nechápu, že to čtu v době, kdy už mám dávno chrnět. Mám zase hlad.

Za druhé: parádní fotečky! Ale to není nic nového, že.

Za třetí: Tak trochu, ale jen malinkato závidím. A protože závidět se nemá, hned ráno spáchám nějaký dobrý skutek, abych to odčinila :D

2 Tea Tea | 30. listopadu 2008 v 11:43 | Reagovat

Také jsem měla neklidné spaní...:-))

Gratujuji hostitelům k výběru hostů a naopak, pokud si tedy hostitele můžeme vybírat.

Není nic krásnějšího, než když se sejdou lidé stejného zájmu, stejných chutí. Pak musí být spokojenost na obou stranách, což je vidět na všech fotkách, na té poslední zvlášť. ;-)

Dnes mám návštěvu, dodělávám svíčkovou. S tímhle překrásným menu bych neuspěla, já to vím, proto se ani o nic takového nepokouším. A tak je to v pořádku, protože host do domu, Bůh do domu.

Na zdraví a já jdu zavařit knedlíky...:-)

PS. Radši bych si dala "svině klouzavý"...:-)

3 Yenny Yenny | Web | 1. prosince 2008 v 8:13 | Reagovat

Nádherné fotky, nádherná jídla, nádherné sýry, nádherné vína, nádherné všecko. Úplně mě to insirovalo, asi si koupím francouzskou kuchařku;o)eEbo budu jen tak snít..;o)

4 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 8:46 | Reagovat

schnytlik:

Tomu nevěřím, že bys záviděla :-))) "Jaký dobrý skutek mám vykonat?" :-)))

P.

5 germa germa | Web | 1. prosince 2008 v 8:51 | Reagovat

neskutočné! Úprimne závidím takéto pozvanie, musel to byť raj v pusinke. Tie syry ma dostali asi najviac!

6 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 8:55 | Reagovat

Tea:

No, hezky jsi to napsala. Bylo to bájo... :-)

Jé, svíčková. Tu miluju! A ve Tvém provedení - to bych si dala říci :-)

Já budu svíčkovou tvořit o Vánocích.

P.

:-)))

7 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 8:58 | Reagovat

Yenny:

U kuchařky se krásně sní... :-)

germa:

Díky a vítám Tě! Škoda, že ty sýry z fotky nejsou cítit... to by dostalo úplně všechny :-)))

P.

:-)

8 renata renata | Web | 1. prosince 2008 v 12:16 | Reagovat

jezus, to je nádhera. Všechno. Ty sušenky s kozím sýrem byly domácí výroby? A těch pokladů v sýrovém trezoru!!! Tak to věřím, že návštěva u Bali byl nezapomenutelný zážitek...  ;-)

9 Lenka Lenka | Web | 1. prosince 2008 v 14:53 | Reagovat

Papájo,

moc hezky jsi to napsala :-)

Ono je s přáteli skutečně krásně, ovšem s přáteli u dobrého jídla je neskutečně krásně. Nedávno jsem k sobě pozvala na večeři kamarádky a bylo to fajn - ony se tolik jídlem nezabývají, takže i naše mnohem skromnější tabule než u BaliDáši pro ně byla mimořádný zážitek. A nejlepší je, že například francouzský quiche již pekla jedna z nich pro své přátele a ti byli nadšeni. Tak si u nich udělala očko ;-)

Díky za krásný článek ... a už se těším na vánoční svátky, které budeme částečně trávit u Dáši.

10 Yva Yva | Web | 1. prosince 2008 v 16:51 | Reagovat

Je to tak, u dobrého jídla v kruhu dobrých přátel je nejlépe.  O Dášině pohostinnosti není pochyb a z fotek vyzařuje teplo a pohoda. :o)

11 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 18:42 | Reagovat

renata:

Sušenky byly kupované, ale ne v ČR. A poklady v trezoru? To skutečně byly - většinou (nebo úplně všechny) kozí. Ale kozí sýry jsou moje parketa, tak jsem ochutnala a pochutnala si :-)))

Opravdu úžasný zážitek!

Díky

P.

:-)

12 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 18:44 | Reagovat

Lenka:

Tak Tě vítám! Víš, ono to ani jinak popsat nešlo :-) Tak v pohodě se cítit na návštěvě - to je prostě bomba. A jak píšeš: Když je společné téma jídlo - nemá to chybu! A já se budu příště těšit zase na "žabky".

Díky

P.

:-)

13 Pavlína Pavlína | 1. prosince 2008 v 18:45 | Reagovat

Yva:

A kdybys tam mohla být ještě Ty, tak bychom končily druhý den! Škoda, že jsi tak daleko :-(

P.

:-)))

14 Lucka Lucka | Web | 2. prosince 2008 v 8:51 | Reagovat

Také jsem měla tu čest navštívit Dášu a Jeana, všechno, co jsi tu napsala, je do puntíku přesné. Jsou to pohostinní a milí lidé, kteří bydlí v pěkném domě na krásném místě a navíc.... úžasně vaří:-) A ta Jeanova sbírka vyzrálých sýrů, to je něco pro milovníky silných chutí a vůní.

15 Bali Bali | Web | 2. prosince 2008 v 10:52 | Reagovat

Je fajn, když se u stolu sejdou lidé stejných zájmů a chutí. Ten den jsme si opravdu užili. Škoda jen, že ten čas tak rychle utekl. Nakonec nedošlo ani na dezert, který jsem dodělala až druhý den. V každém případě jsem na vás myslela při jeho konzumaci :-)))

Když se časově zadaří, dám recept na naše stránky ;-)

Hlavní je, že se vám u nás líbilo, všem chutnalo, atmosféra byla fajn, nikoho nechytnul žlučník, ... Když jsem ráno koukala na prázdné lahve, divila jsem se, že nebyl ani bolehlav :-)))

I tvá znalost francouzštiny byla ku prospěchu. To Jean fakt ocenil!

A teď už jen naplánovat další příjemné sezení, viď?

P.S. Yvo, pozvání na zvěřinu platí ;-)

16 Bali Bali | Web | 2. prosince 2008 v 11:03 | Reagovat

Teo, dobrá svíčková je také umění! Bohužel ji doma nevařím, na to mám maminku nebo babičky(ale určitě bych ji zvládla). Je to také pokrm, který si většinou dávám v českých restauracích, protože doma si ho neužiju.

P.S. vyměním tucet "klouzáků" za svíčkovou se šesti ;-)

Sušenky jsou kupované, ale mám choutky na vlastní výrobu. Až bude hotová kuchyň, asi budu experimentovat.

Papája to vše tak krásně sepsala, že mam hlad! Naštěstí doba oběda není daleko.

Do Jeanova trezoru nechodím, i když znám kód. Tyto sýry jsou na mne až moc kozí. Možná ani tak kozí, jako uleželé.

Moje kamarádka o nich říká toto: to je jak když cap chčije. Sorry, ale to je přesně její popis ;-)

17 DolceVita DolceVita | Web | 3. prosince 2008 v 13:48 | Reagovat

U Dáši ve špejzu by se dala přežít i třicetiletá válka :-) To je krásná reportáž! Objevila jsem ji až nyní, ale měla jsem čest u Dáši posedět, tak věřím každému slovu :-)

18 DolceVita DolceVita | Web | 3. prosince 2008 v 13:50 | Reagovat

Sakra !!! Ta chyba! U Dáši ve ŠPAJZU by se dala přežít i třicetiletá válka :-) Jsem rozhozená z toho sýrového trezoru. Ten nemá chybu a je to něco, co nám doma chybí. Hned musím zjednat nápravu, protože do vinného sklípku by se takový trezor ještě vešel :-)

19 Bali Bali | Web | 3. prosince 2008 v 15:46 | Reagovat

Dolce, špejz nebo špajz, hlavně když tam něco je ;-)

Ale myslim, že s tou dobou přežití by to u tebe nebylo jiné :-)))

20 Pavlína Pavlína | 3. prosince 2008 v 19:43 | Reagovat

DolceVita *17* + *18*:

Já jsem si říkala, kde ses zatoulala? :-))) Byla to opravdická pohoda a všechno bylo úžasné a všechno ve mne zanechalo vzpomínky. Škoda, že to mám tak daleko...

Sýry byly super a ten domácí vinný ocet nemá chybu!

P.

PS: Jsem pak nadšením ani nemohla usnout :-)))

21 DolceVita DolceVita | Web | 4. prosince 2008 v 13:49 | Reagovat

19 - Bali :-)

Špajz je v našem domě kámen úrazu :o))) Já žádný nemám! Ve vinném sklepě by se přežít dalo, ale asi by se tam umřelo hlady, protože krom zavařenin se tam nic jiného nenajde. Ze zoufalství by se hladový jedinec mohl utopit ve víně nebo ve studánce, která přímo ve sklepě je :-) Každýmu závidím pořádně velký špajz. Ve velkém domě se většinou najde vždy nějaká ta studená komora, kam se dají přenést dobroty, kterým to v pokojové teplotě nesvědčí a do ledničky se nevejdou. Někde jsem četla dobrý tip na sýrový trezor (nevím kde) v chladnějším období se mají sýry šoupnout do kufru od auta a pěkně je tři týdny vozit s sebou a nechat je tam uležet. To není blbý nápad :-) Pro takový Münster nebo Vacherin je to nejlepší místo :o)

22 DolceVita DolceVita | Web | 4. prosince 2008 v 13:59 | Reagovat

20 - Pavlína :-)

Obdivujeme to tady s mým mužem a smekám klobouk před Jeanem i Dášou, jak dokonalými hostiteli jsou. To je nad rámec všech zvyklostí ;-) Já se divím, že Jean si neotevřel nějakou francouzskou domácí hospůdku! Milovala jsem obědy v Alsasku v malých rodinných podnicích, kde to každý den vonělo jinou paštikou a jiným domácím koláčem. I když byly na výběr jen 2 denní menu o 4 chodech, bylo to naprosto vždy dokonalé. Není nad domácí stravu :-) Takovou pohodu a dokonalé jídlo si člověk mnohdy ani v tom nejlépe hodnoceném podniku neužije tak, jako když dostane pozvání ke stolu k někomu, kdo vaří s láskou a má k hostu ten nejosobnější kamarádský přístup.

Letošní nejlepší domácí restaurant bych vyhlásila právě ten "U Dáši a Jeana" :o) Ze Třech Seker se jezdí s maximálně uspokojeným žaludkem a s tím nejlepším pocitem na duši.

Myslím si, že jenom na netu je o tom důkazního materiálu víc než dost :-)

Musím ovšem podotknout, že za mé dojmy nenese plnou zodpovědnost Jean, ale Dáša s Lenkou! Holky se o mě staraly fakt prvotřídně a dokáži si představit, jak by tomu bylo, kdybych zažila péči pána domu, který je opravdu geniální kuchař, jako se to poštěstilo Vám.

Tak! Myslím, že jsem řekla víc, než jsem původně chtěla, ale od toho jsou komentáře. Komu čest, tomu čest :o)

23 Bali Bali | Web | 4. prosince 2008 v 18:50 | Reagovat

Tak do kufru? Zajímavé, zajímavé.To budu muset Jeanovi přeložit :-)))

Ono stačí když vezem zásobu z Francie. To ten smrádek pak větráme 3 dny a 3 noci.

My máme špajz, vy máte sklep. Ten by se nám moc a moc hodil, ale není kde. Tak skladujeme víno ve špajzu, kde není stálá ideální teplota, a tak musíme konzumovat, konzumovat, ...

Ta hospůdka by se mi taky líbila. Ale asi bych nedokázala jídlo jen naservírovat a konec. Já bych chtěla posedět s lidma u těch dobrot, degustovat, povídat, užít si to. Tak jako teď. (ono to u tebe bude určitě stejné)

Ale řešení by se našlo-příštím návštěvám předložím účet :-)))

24 DolceVita DolceVita | E-mail | Web | 4. prosince 2008 v 20:04 | Reagovat

Máš pravdu! Chybí tomu jenom ten účet :o)))

25 Hanka Hanka | Web | 8. prosince 2008 v 11:11 | Reagovat

Holky, vy si tedy žijete! :-)) Nádhera! Mám poslintaný triko a hlad jako hrom:-) Miluju Francii, francouzská jídla, francouzské sýry, zvláště kozí!!!, francouzská vína. Mám ve Fr. přátele a znám jejich pohostinnost a dlouhé večeře, kdy čas plyne, jídlo se jí a víno teče a druhý den je stejně všem dobře. Jak je to možné, netuším, ale domnívám se, že prostě tím, že je jídlo dělané a pak i spapané s láskou a s chutí:-) Mňam!

PS. úžasný blog! Jen nechápu, že jsem ho neobjevila dřív? °-O

26 Pavlína Pavlína | 9. prosince 2008 v 12:46 | Reagovat

Hanka:

Vítám Tě na mém blogu. Mám radost, že se Ti tady líbí :-)

Krásně jsi to napsala: "jídlo se jí a víno teče a čas plyne..." Tak přesně to bylo. Cokoliv francouzského je báječné a ještě více dobrot najdeš zde:

www.olivovakucharka.webgarden.cz

Musím zajít také k Tobě na návštěvu.

P.

:-)))

27 Bali Bali | Web | 14. prosince 2008 v 18:10 | Reagovat

Pavlí, určitě k Hance zajdi, je tam francouzsky útulno ;-)

Určitě tam taky budu nakukovat, tam se mi líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama