29. listopadu 2008 v 18:46 | Pavlína
|
A tak jsme tedy první listopadovou sobotu krátce po poledni zazvonili u dveří s malebnou zahrádkou a ptačím krmítkem. Zde se totiž nejen lidé mají královsky.
Musím předeslat, že psané pochvaly a fotky ani zdaleka nemohou vystihnout atmosféru útulného prostředí a báječného posezení s pohodovými lidmi. Tak úžasné přijetí, po kterém z člověka spadne i ten poslední ostych. Opravdu pohostinná a bezvadná atmosféra.
A po bezprostředním uvítání přišel aperitiv. Obvykle bývá jeden, ale tady jich bylo, co hrdlo ráčilo. A tohle znáte? Ne? Tak ochutnejte! Tak jsme začali Pastisem. Po Pastisu krásně vytráví. K aperitivu byli šnečci s bylinkovým máslem.
Naštěstí však nebyli zapečeni v ulitách, takže jsem byla ušetřena scény "Ty svině klouzavý". Na šnečky v listových paštičkách stačila prostě jenom šnečí vidlička. Česnekové olivky pečené ve voňavé slanině se daly jíst rukou.
Jednu věc jsem nikdy neviděla - sušenky s kozím sýrem uvnitř. Neuvěřitelná dobrota pro ty, co mají rádi kozí sýr.
Pak byl na řadě salát z červené řepy a brambor. Řepa byla před nakrájením do salátu pečená v alobalu a zachovala si tak všechnu svou sladkou chuť.
Na stole je stále bageta, paštika ze statku ve Francii, a Cornichons - to jen tak na zobání nebo kdyby nás asi náhodou přepadl hlad :-))) Ale to tady nehrozí.
Posloucháme střídavě francouzskou hudbu a jazz. To je přesně můj šálek čaje.

Pak mělo přijít to, na co jsem se asi vlastně těšila nejvíce. Kde mi připraví žabí stehýnka lépe, než u Francouzů? Velmi jednoduchá úprava. Naprosto báječná chuť. Vím jistě, že jsem je nejedla naposledy. Trochu je na talíři posypeme Fleur de sel a jdeme na to! Prostě paráda...
Teď teprve nás čeká hlavní chod. Tím byla pečená srnčí kýta na víně s kaštany a k tomu brusinky. Srnčí bylo v troubě hodnou dobu pod závějí bylinek a bylo to na něm znát. Část omáčky byla rozmixována. Nemělo to chybu.
Jako přílohu k srnčí kýtě jsme dostali bramborovou kaši zapečenou se sýrem. A byla v těch nádherných kastrůlcích (vzhled á la litiňáček) :-)
K žabím stehýnkům bylo samozřejmě bílé víno, k srnčímu výtečné červené. Vína byla přímo na míru ušitá všem pokrmům.
Pak se pán domu beze slova zvedl a za malou chvilku přinesl malý poklad v trezoru. V sýrovém trezoru. Právě teď totiž přišly na řadu sýry.
Člověku by se skoro chtělo říci "kostlivci ve skříni". Ale v tomto případě je to jen ve prospěch :-) Navýsost uleželé sýry, které ochutnat požaduje někdy odvahu, někdy znalosti, ale v každém případě lásku k sýrům všeho druhu. Je třeba si moc vážit, že pan domácí tyhle sýry donesl na ochutnání právě nám. Je to jeho chlouba.
No, a pak se jen tak sedělo a povídalo a popíjelo. Starý Calvados...
... kaštanový likér, který je vynikající se šampaňským (něco jako je známý burgundský Kir, který je zase směsí likéru z černého rybízu a šampaňského).
Mezi jídly jsme napomáhali našemu trávení domácí pálenkou pána domu. Byla ovoněná šalvějí a docela silná. A nepilo se jen tak z ledajakých pohárků! Teprve přes tekutinu v nich je vidět obrázek na dně. For mens only :-)
Vlastně se ochutnávalo to, na co zrovna přišla řeč. Třeba třešně naložené ve slivovici.
Když se pak dostalo na kaštany, najednou se objevila na stole děravá pánev, velká hrst kaštanů a šup s nimi do krbu.
A za chvilku jsme si pochutnávali na těch popraskaných a horkých. K tomu francouzskou klobásku a pečené topinambury v alobalu. To vše bylo doplněno domácí majonézou ochucenou vynikajícím domácím vinným octem.
Trochu toho úžasného octa jsem dostala i domů. Paráda.
Náš oběd se nějak protáhl do pozdních večerních hodin a já tak měla příležitost poznat, jak se hoduje po francouzsku. Čas hrozně rychle utíkal, ale to už tak v příjemné společnosti chodí. A měla jsem se skutečně královsky!
Merci beaucoup de tout et au revoir á la prochaine fois!
Za prvé: vůbec nechápu, že to čtu v době, kdy už mám dávno chrnět. Mám zase hlad.
Za druhé: parádní fotečky! Ale to není nic nového, že.
Za třetí: Tak trochu, ale jen malinkato závidím. A protože závidět se nemá, hned ráno spáchám nějaký dobrý skutek, abych to odčinila