Patřím k lidem, kteří mají maso rádi. Každá změna je však vítána a větší chuť na maso mívá člověk přece jen v zimních měsících. A taková návštěva vegetariánské restaurace je pro mne vždy velmi příjemnou změnou. Většinou člověk zjistí, že i z "obyčejných" věcí, jakými jsou čočka nebo rýže, se dá udělat jednoduché, ale přitom velmi chutné jídlo. Podobných restaurací je na můj vkus zatím žalostně málo. Některé, ač se nacházejí v centru Prahy, nejsou ani tak předražené a třeba pro člověka se stravenkou v ruce je situace ještě výhodnější. A když vezmu v úvahu fakt, že jsou vždy nekuřácké, tak není o čem uvažovat.
Do jedné takové jsme se vypravili s fotoaparátem. Byla deštivá sobota, na posezení v suchu restaurace jako stvořená. Navštívili jsme vegetariánskou restauraci Beas Dhaba . Naše kroky vedly zrovna do této restaurace nedaleko Tylova náměstí také proto, že hned vedle je obchod Vom Fass (tedy "ze sudu"). Ten jsme objevili ve stejný den, kdy byl článek u pana Cuketky zveřejněn. Nebyl ale po ruce fotoaparát. Takže až tuto sobotu byla ta hlavní návštěva.
A moje zážitky z obchodu? Jedním slovem: Nádhera. Milá, zručná a sortimentu znalá obsluha. Spousta ochucených olejů, balzamikových octů. Pálenky, whisky a točená i lahvová vína. Výborná výbava pro dárkové balení zakoupeného zboží.
Samozřejmě jsem neodolala a několik "vzorků" zakoupila. Nejmenší 100 ml lahvičky á 10,- Kč zrovna nebyly k dostání. Zřejmě ze začátku nepočítali s tak velkým zájmem zákazníků. Ozdobnější lahvičky pak už jsou za cenu poněkud odlišnější - 100 ml za 66,- Kč. Je však na výběr z několika tvarů a já zase nevěděla, který si vzít dříve. Tak je to i v dalších velikostech. Dokonce jsou k mání i lahve z tmavého skla pro tekutiny, které není vhodné vystavovat světlu. Já sama jsem si pro chuť a pro radost koupila francouzskou hruškovici, slivovici a olivový olej s lanýžovým aroma.
Balení oleje je velmi důmyslné, korková zátka je utěsněna speciální lepící páskou. A pokud bych někomu chtěla udělat radost vynikajícím gastro-dárkem, moje kroky budou směřovat na sto procent do tohoto obchodu.
Abych se tedy vrátila k zážitkům z restaurace. Vzhledem k hustému dešti a denní době krátce po poledni bylo uvnitř restaurace, vlastně spíš bistra, místa na výběr. Ale za půl hodiny už byla situace jiná. Dle vyslechnutých útržků z hovoru jsem se ujistila, že se jednalo většinou o štamgasty.
Na každém stole byla je dispozici slánka a konev s vodou a kolečkem citrónu. Restaurace je se samoobsluhou, podobně jako např. v Country-life. Na výběr v menu bylo také několik "minutek", na které je třeba počkat asi 15-20 minut. Jako hotová jídla je v nabídce několik druhů "talířů". Objednali jsme si tedy Talíř všech chutí a minutku Šahi Panier. Zaplatili jsme u pokladny a dostali barevnou vlaječku, která nasměruje později donesené jídlo přímo k našemu stolu.
Vybrali jsme si příjemné zákoutí s výhledem na terasu. Interiér celé restaurace je spíše moderní, vkusný, vzdušný a jednoduše zařízený. Do nerez pohárků jsme si nalili vodu s citrónem a dali se do jídla. Vše bylo moc dobře ochucené a každá mistička měla svou charakteristickou chuť a vůni. Jen na můj vkus bylo toho ostrého trochu více. Čapátí byly perfektní a pokapané olivovým olejem - takovou přílohu bych mohla jíst častěji.
V restauraci jsou na výběr také zákusky - většinou s přívlastkem bio. Vypadaly nádherně, ale na můj vkus byly malinko předražené. To by se ty slečny za pultíkem musely jinak usmívat a komunikovat, aby mne přesvědčily, že jejich zákusek je to pravé. Po vydatném jídle, které by člověk z těch několika mističek ani nečekal, bych už nezvládla zákusku ani polovinu. Voda na stole je v ceně. Jinak je možno si koupit fresh-juice ovocný nebo zeleninový a další obvyklé chlazené nápoje.
Musím říci, že celkově se sobotní oběd vydařil. Náladu v restauraci obstarávala stylová hudba. Ochutnali jsme ještě jakýsi závitek a taštičku - moc dobré. Stylové byly i příbory s měděnou rukojetí. Jen kdyby ještě sem tam proletěl ze strany personálu nějaký ten úsměv či vlídné slovo, bylo by tam ještě o trochu útulněji.
Taková návštěva ve vegetariánském podniku může člověka inspirovat. Doma si můžeme složit vlastní talíř vlastních chutí. Na několik obědů nebo večeří pak máme uvařeno. Každou součást jídla uchováváme v krabičce a na talíř pak jen dáme svoji porci. Někdy jsou to ďábelské kombinace, ale jde jen o zvyk. Já si vždy moc a moc pochutnám.
Můj domácí tip je:
Vařená rýže smíchaná s lněným semínkem, listový špenát s česnekem a opečenými brambůrky, směs lilek+cuketa s rajčatovým pyré kořeněná arabskou směsí, červená čočka s rajčaty kořeněná kurkumou.
Ale kdo má tyhle zeleninové dobroty rád, najde nebo vymyslí si mnoho dalších variant. Jídlo je pak krásně barevné a opravdu chutná.
Zkuste to někdy a uvidíte. Budete příjemně překvapeni.
Tip: Jak zahustit čočku
Každý už někdy vařil čočku. Tedy alespoň jednou za rok by měl. První den v roce - Nový rok - je pro toto jídlo jako stvořený. A zelená čočka na kyselo je jedním z tradičních jídel.
Vaření takové čočky není nic příliš složitého. Namočíme, propláchneme a vaříme čočku podle návodu. Pak si uděláme cibulovou jíšku přidáme ji do čočky a povaříme. Podle chuti okyselíme a je hotovo. Protože však mému trávení většinou jakákoliv mouka v jídle dělá potíže, mám jiný - zdravější způsob:
Do vařící se čočky přidáme cca 15 až 20 minut před dokončením propláchnutou čočku červenou. Červená čočka se zcela rozvaří a pokrm dokonale zahustí. Krátce před dokončením můžeme ještě přidat na másle nebo na oleji do zlatova osmaženou cibulku a rovněž jako při tradiční přípravě okyselit. Jídlo je tak dokonale zahuštěno - nabude na objemu a kromě té trošky másla nebo oleje na osmažení cibulky je i naprosto bez tuku a tím i zdravější.
Lucka | 
A tvoje fotky z restaurace voní až k nám. Naštěstí na sporáku zrovna bublá velmi aromatický kabseh od Jolanky, tak se ty fotky dají takhle před večeří vydržet
Zde hledá
Tady asi funguje nejaka telepatie!? Ty se svou veggie restauraci a cuketka s bittmanovym videem o chapati a my se vcera bavili, ze si dneska dame indickou cocu