MLSNÁ KOČKA se od 23.7.2013 přestěhovala do nové, snad přehlednější kuchyně, na adresu:

www.mlsnakockablog.cz... prostě jen vynecháte tečku :-) Těším se na Vaši návštěvu!



Navštivte Mlsnou kočku také na Facebooku a staňte se jejími fanoušky: ZDE.


Objednejte si kuchařskou zástěrku exkluzivně navrženou pro Mlsnou kočku: ZDE




Snídaně v jehličí: Ubrousku, prostři se!

1. června 2008 v 22:09 | Pavlína |  Vaříme pod širákem
Máme za sebou krásný víkend. Počasí bylo přímo ukázkové. Skoro až moc vedro na to, aby s sebou člověk tahal na zádech batoh a dělal ohníček. Ale později večer nebo časně ráno je to přece jen romantika a odměna za tu všechnu námahu. Vydali jsme se tedy na vandr.

V pátek jsme spěchali z práce, doma vzali sbalený batoh, cestou z práce koupili kus sýra, chleba, klobásky a rozvážným krokem vyrazili na nádraží. Vlak měl přijet asi za 30 minut, takže jedno pivo tak akorát stačilo na překlenutí tak dlouhého čekání. Náš vlak přijede z Prahy a pojede směr Rakovník. V Rakovníku přestoupíme a pak už to máme jen kousek.
Oblast tímto směrem máme docela slušně prozkoumanou. Kdysi jsme tam náhodou narazili na jedno malé nádraží a to bylo jako z pohádky. Každý z místních výpravčích se tam vzorně stará o záhonky s růžemi, vlastní zahrádku a měnící se počet hladových kocourů, kteří si sem pravidelně chodí pro dobré slovo, pohlazení a vždy plnou misku.
Vystoupili jsme tedy z vlaku, pohladili kocoura, dali řeč s paní výpravčí a vydali se vzhůru do lesa. Ten je všude kolem. Vesnice, ke které nádraží patří, je asi dva kilometry. V lese, jen pár minut pěšky je nedaleko hlavní lesní cesty místo, které obklopují modříny a je jako stvořené pro nocleh. Říkáme mu pokojíček. Na stromech na okraji jsou zbytky větví, které lákají k pověšení košile nebo čepice. Takže pomyslným koštětem odmeteme malé větvičky, šišky a můžeme rozbalit lože a zabydlet se.
Je chvíli před půl devátou večer, komáři štípou jako o závod, protože se zrovna stmívá. Až bude tma, najednou všichni komáři zmizí. Zmizí také proto, že si rozděláme malý ohníček. Ale na klobásky už je pozdě, ty budou až ráno k snídani. Takže si nalijeme trochu červeného vína, co máme s sebou a tiše debatujeme... tak nějak do ztracena.
Když se poprvé vzbudím, je teprve něco po čtvrté hodině. Ptáci vyzpěvují a les už je probuzen k životu. Ale přece jen je to trochu brzo na vstávání, takže si dávám lok slivovice, jen tak poválím v puse a snažím se znovu usnout.
Ráno, i přes to, že je tak brzy, je v lese krásné. Ráno je odměna za noc, kdy nás budil bekající srnec a v listí poskakovali zvědaví zajíci a dívali se na nás. Kvůli tomu ránu v lese stojí za to jít na vandr a přespat tam. To já moc ráda. Slunce osvětluje koruny stromů jako umělecký fotograf, obloha je azurová, je krátce po sedmé hodině. Takže slivovička zabrala.
Do ještě trochu doutnajícího nočního ohýnku přiložíme pár malých větviček a už se rozhořel. Nařízneme tedy klobásky, napíchneme je na luxusní opékací nářadí - ještě se zelenými lístečky a už čekáme na snídani.
Pro cestovní stravování s sebou vozím podložku, něco ve stylu "Ubrousku, prostři se". I na cestách se přece dá jíst trochu kulturně, ne? Samozřejmě ubrousek pro každého. Takže bude klobáska, k tomu chléb, dva druhy hořčice (v cestovním balení), kus tvrdého sýra, čerstvá cibule, kousek papriky a zbytek červeného vína, co zbylo od večera.
Je to dobrota! Po tak dlouhé době jsem měla klobásku opečenou na ohni a moc jsem si pochutnala. Balíme všechny věci, uhasíme a poklidíme malé ohniště a vydáváme se k nádraží.
Jak už jsem psala, jeho součástí jsou i záhonky a vedle nich je pumpa s krásně ledovou vodou - naše koupelna. Takže se vystřídáme u pumpování a hned je nám lépe. Pak jsme celý den na toulkách, občas si dáme nějaké to pivo cestou. Průběžně odpočíváme a opalujeme se. A naše pumpa nás zachraňuje i odpoledne.
To, co zde popisuji, byla jen část letošního prvního vandru. Moc jsem si to užila a vlastně poprvé jsem s sebou měla foťák, takže se mi snad podařilo tu atmosféru trochu přiblížit.
 


Komentáře

1 Bali Bali | Web | 2. června 2008 v 10:30 | Reagovat

krása nesmírná, ale nedovedu si představit noc mezi klíšťaty. Ale čte se to krásně, jako bych tam byla s váma. Jen tu Slivovičku ve 4 ráno bych asi nezvládla :-))

2 jol jol | 2. června 2008 v 12:31 | Reagovat

Krasne....;) ..milujem les a prirodu a vobec chodit po vlastnych objavovat a obdivovat...ist na dovolenku a lezat len tak dakde mna by asi mrle zozrali...vela krasnych vyletov, vonavych ran a klobasok..taky krasny clanocek-- "clovecinou to tu smrdi" Pavlinko..;-))..:))

3 Tea Tea | 2. června 2008 v 18:32 | Reagovat

Tak ani nevím, co napsat. Jestli, že je to tak dávno, co jsem měla "buřtíka na klacku" a nebo, že mi ukápla slza nad tou romantikou. Asi obojí.

Hlasuju pro "ano, občas s chutí" a stopečku slivovičky ve čtyři ráno, když sluníčko mžourá stejně, jako já, si klidně dám. :-))

4 Bona Bona | E-mail | 2. června 2008 v 19:04 | Reagovat

Myslím, že po širákem bych neusnula, ledaže bych si tu slivovici dala předtím a v množstvím víc než velkém...:-) Líbí se mi to, ale sebe si zkrátka nedovedu představit. Snad jedině ve fázi naprosté prvopočáteční zamilovanosti - takové té, při které jsem kdysi vylezla na rozhlednu a dokonce nasedla do centrifugy.

Ale je to romantika!!

5 luckydina luckydina | E-mail | 2. června 2008 v 19:49 | Reagovat

v mládí jsem se něco naspala pod širákem, ale teď postel je postel a vohýnek s buřtíky bude na dvorku

6 Pavlína Pavlína | E-mail | 2. června 2008 v 19:58 | Reagovat

Bali:

Proti klíšťatům existuje celkem účinná obrana, jak ve formě spreje, tak speed-stick. Dokonce účinkuje i proti komárům. Mám to vyzkoušeno na vlastní kůži :-)

P.

jol:

Moc ráda Tě zase vidím a netušila jsem, že Tě tak potěším :-) To je fajn. Musím se ale přiznat, že ten "týden válení" jednou za rok mám taky ráda. Tak nějak od všeho trochu. :-))) A díky za krásné přání!

P.

Tea:

Věř, že ta slivovička v při chladnějším ránu chutná moc. A na spaní opravdu pomáhá, také jsem tomu nejdříve nevěřila. Já mám takovou radost, že se vám ta romantika také líbí! :-)))

P.

Bona:

Jo, to jsem si poprvé říkala také, že neusnu. A také jsem se moc nevyspala, nevšední pocit byl silnější, než alkohol :-) Ale když se to pak dobře vyváží, je to v pohodě. Jina pro mne velmi výstižné přirovnání - pro mne by byla největší oběť ta centrifuga! :-(

P.

7 Pavlína Pavlína | E-mail | 2. června 2008 v 20:01 | Reagovat

luckydina:

:-)) Taky prima řešení. Ale já nemám ten dvorek... :-)))

P.

8 Bona Bona | E-mail | 2. června 2008 v 21:48 | Reagovat

Pájinko, snažím se Ti napsat (víš kde), je to ovšem nějak zpomalené, prostě na to nemám nervy. Ale myslím na Tebe :-) a ozvu se.

Mimochodem - centrifuga byla tenkrát prvně a naposled a podobně i rozhledna... Nemůžu za to, ale výšky prostě nesnesu - fyzicky. No, on je původ v psychice, samozřejmě, ale projevy jsou fyzické.

A venku bych neusnula né kvůli hmyzu, ten mi nevadí, ale proto, že nejsem uzavřená ve svém bezpečí... Alespoň relativním :-). Papa, dobrou!!

9 Yva Yva | Web | 2. června 2008 v 22:54 | Reagovat

Ahoj, Pájo! Moje odpověď bude asi "jen několikrát, ale už je to dávno". Mám ten dojem, že na spaní pod širákem jsem už moc zpohodlněla, ale NIKDY ne na výlet do lesa, vůni ohýnku, opékané buřty s dobrým českým chlebem, zalévané dobrým českým pivkem. Ty Tvoje "pohlednice" z lesa jsou nádherné, úplně jsem tam a slyším jak vám pod nohama praskají větvičky, jinak ticho, jen snad občas tlukot křídel -- to když nechtěně vyplašíte nějaké to lesní ptactvo. I nádražíčko má svoje kouzlo a čím víc jich ubývá, tím je to kouzlo větší. Moc hezký článek! :o)

10 Bali Bali | Web | 3. června 2008 v 7:50 | Reagovat

když jdeme na houby, tak se taky sprejujeme, ale stejně na mne jdou, potvory jedny!

Buřta jsem měla nedávno u babi, tak jsem se na něj těšila a už to není ono. Na opravdu dobré buřty můžeme v dnešní (náhražkové) době zapomenout :-(

11 Pavlína Pavlína | E-mail | 3. června 2008 v 12:43 | Reagovat

Yva:

Když to člověk někdy zažil, tak ví, po čem se mu vlastně stýská :-( To nádraží už nás uhranulo před pár lety a povětšinou tam potkáme stále stejné výpravčí, jen stav kocourů se mění. Tvoje trojkombinace je bezchybná (buřty+chleba+pivo)! :-)))

Díky

P.

12 felixa felixa | Web | 3. června 2008 v 14:12 | Reagovat

To je krása... romantika se vším všudy! Fotky jsou úžasné, miluji les a seběhly se mi všechny chutě při pohledu na ty dobroty. Krásná relaxace.

13 Lucka Lucka | E-mail | 11. června 2008 v 8:51 | Reagovat

To je paráda, že ještě někdo jezdí takhle do přírody. Já jsem s tátou, který byl zarytý tramp, jezdila od malička. Vždycky jsme snídali buřta na ohýnku a táta mi k tomu v začouzeném plechovém hrnečku připravil čaj z mladého jehličí. A teď už jezdíme spolu s manželem a s našimi kluky. Náš Honzík o výletech a nejen o nich dokonce píše ve svém blogu (http://honzikuv-turisticky.blog.cz/ - kdybyste se na to koukali, buďte schovívaví, je mu osm:-), tak doufám, že ho to chytlo a jednou bude i on vyrážet se svými dětmi:-)

14 Pavlína Pavlína | E-mail | 11. června 2008 v 10:16 | Reagovat

Lucka:

Tak konečně vidím ty Tvoje pejsky! Na Honzíkových stránkách jsem byla, to je tedy šikula.  Má to moc pěkné, to bude asi nejmladší "blogger" :-))) Fakt dobrý!

P.

15 Lucka Lucka | E-mail | 11. června 2008 v 14:39 | Reagovat

Honzík děkuje za návštěvu:-)

16 Pavlína Pavlína | E-mail | 11. června 2008 v 15:20 | Reagovat

Ráda zajdu znovu! Máš šikovné kluky i pejsky, budu se občas dívat. :-)

P.

17 Lucka Lucka | E-mail | 12. června 2008 v 11:12 | Reagovat

To bude Honzík rád:-) Každopádně jsem zvědavá, jak zvládne napsat a pokud možno i nafotit celou naši dovolenou v Dolomitech, zatím jsou ty jeho projekty maximálně víkendové, výsledek bude znám v půlce července:-)

18 Petruša Petruša | E-mail | 25. června 2008 v 23:15 | Reagovat

Co k tomu dodat. Krása - nemá to chybu - romatika, příroda, pohodička, žádný stres, hm :-))) závidím. Dost dobrá relaxace. Hlasuji - časem to asi vyzkouším (kdyby bylo s kým). Fotečky i komentář - to nemá chybu. Už se těším na další Váš tramp a poak na to kdy se uvidíme ! Pa Petra

19 Helli Helli | 4. února 2009 v 23:07 | Reagovat

Spaní pod širákem, někdy s chutí? Co je to za otázku? Přese vždycky s chutí!!! :-)

20 Pavlína Pavlína | 4. února 2009 v 23:19 | Reagovat

Helli:

No, Tebe bych se ani neodvážila takto zeptat! Ty můžeš odpovídat mimo anketu, samozřejmě :-)))

P.

21 Ajina Ajina | E-mail | Web | 9. února 2009 v 10:46 | Reagovat

Ahojky. Mám ráda přírodu a takové spaní pod hvězdnou oblohou je prostě nádhera.

22 Pavlína Pavlína | 9. února 2009 v 11:35 | Reagovat

Ajina:

To máš pravdu, je to nádhera. :-))) A to vaření venku má také něco do sebe...

Děkuji

P.

:-)

23 Grizzly Grizzly | E-mail | 21. září 2012 v 8:37 | Reagovat

Ahoj Pavlínko,je to krásně napsané,ale já jsem z těch,pro keré tam kolonku nemáš,ještě by tam měla být možnost "stále a pravidelně".To jsem já už skoro 50 let spaní "pod širákem",jíst co dá les,popovídat si se stromy a potůčky...Jo a jestli má někdo obavy z klíšťat a jiných přírodních nešvarů,mám príma recept,léty vyzkoušený:Do lahvičky s Alpou (tou čirou,ne "lesanu") se dá asi 10-15 hřebíčků (koření),nechá se asi 3 dy vylouhovat a mám laciný,voňavý a velice účinný repelent.Pak ho jen přeleju do nějakého rozstřikovače.Když se tím v pátek večer nastříkám a neprší,nebo to jinak nesmeju,tak to do neděle odhání všechny hmyzí příživníky.Ahoj a piš dál,je to príma počteníčko.Grizzly

24 Pavlína Pavlína | 26. září 2012 v 15:10 | Reagovat

[23]:Grizzly:
Ahoj :D To je tedy bezva nápad s výrobou vlastního (a rozhodně příjemněji voňavého) repelentu! Děkuji za tak krásně zasněný komentář, který mne velmi potěšil, vlastně nadchl. Na možnost "stále a pravidelně" jsem prostě zapomněla nebo mne to asi nenapadlo :D Noci v přírodě mají své kouzlo, i když v mém případě je jich čím dál méně :D Musím to ještě teď na podzim napravit.
Měj se fajn :D
Pavlína

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama