Další z víkendů v přírodě je za námi. Počasí nám i přes nevlídnou předpověď docela přálo. Tato akce byla z řady těch v tomto stylu . A opět vydařená.
Opékalo se maso na ohni, tentokrát jsme vyzkoušeli horní krůtí stehna. Jejich propečení trvá trochu déle, ale o to je lepší výsledek. A studená pečínka - ta vůbec nechutná špatně. Masa bylo prostě dostatek.
No, a tak si takhle sedíme v lese a člověk by si třeba po tak dobrém obědě zakousl něco sladkého. Co třeba čerstvě upečené buchty? Stačí se jen držet hesla, že všechno jde. Věc, která nám umožnila v lesních podmínkách tu dobrotu ochutnat, se jmenuje Dutch oven a byla používána rovněž v době, na kterou jsme na těchto akcích zaměřeni.
Dutch oven byla nádoba původně bez nožiček, později pro lepší zacházení v přírodě byly přidány. Je to železná nádoba s víkem. Okraj na víku má za úkol držet žhavé uhlíky, které budou pro tepelnou úpravu pokrmu třeba. Pro prudší smažení nebo pečení je možno hrnec na nožičkách postavit přímo do ohniště.
Ke konci 16. století se v Holandsku objevil nový způsob výroby nádob - litím. Bylo tak docíleno hladšího povrchu, než bylo do té doby obvyklé. V roce 1704 Angličan Abraham Darby dovezl tuto technologii z Holandska, nechal si výrobek patentovat a rozšířil jej do britských kolonií. Jedna teorie tvrdí, že název Dutch oven vznikl z důvodu využití holandské technologie. Druhá teorie tvrdí, že tyto nádoby na vaření prodávali holandští podomní obchodníci. Název Dutch oven se zachoval dalších tři sta let.
V amerických koloniích prošla nádoba malými úpravami právě přidáním nožiček a víka s okrajem. Dutch oven byl velmi oblíben pro svou všestrannost a trvanlivost. Je vhodný na vaření, pečení koláčů, chleba, dušení, smažení, pečení masa.
Dutch oven býval během 18. a 19. století velmi často součástí dědictví a odkazován pozůstalým. Učinila tak například paní Mary Washington, matka prezidenta George Washingtona, ve své závěti v květnu roku 1788.
Dutch oven byl dokonce ve výbavě Louise a Clarka při jejich průzkumu amerického severozápadu v letech 1804 - 1806.
Do buchet se pustila moje kamarádka Katka. Všichni ji bedlivě sledovali a při balení buchet občas pomohli. Protože je v pečení dost zručná, nebylo třeba žádného velkého měření, vše dávkovala od oka a těsto se podařilo výborně.
V košíku byly tyto suroviny:
300 g hladké mouky
60 g cukru
5 g másla
1 vanilkový cukr
trochu soli
1 vejce
droždí (25 g)
100 ml mléka
může být citronová kůra
+ máslo na oddělování buchet
Droždí rozdrobíme a našleháme do pěny s trochou cukru. Přidáme vlažné mléko a uděláme kvásek. Kvásek necháme vzejít v teple, blízko ohniště.
60 g cukru
5 g másla
1 vanilkový cukr
trochu soli
1 vejce
droždí (25 g)
100 ml mléka
může být citronová kůra
+ máslo na oddělování buchet
Droždí rozdrobíme a našleháme do pěny s trochou cukru. Přidáme vlažné mléko a uděláme kvásek. Kvásek necháme vzejít v teple, blízko ohniště.
V kotlíku smícháme mouku, zbytek cukru, vlažné mléko, rozpuštěné máslo a kvásek.
Přidáme vejce. Všimněte si, že jako vařečka na hnětení těsta může také velmi dobře posloužit širší tříska z polínka.
Uhněteme těsto, lehce posypeme moukou a necháme přikryté utěrkou kynout v teple ještě 45 minut.
Po vykynutí tvarujeme z těsta buchty. Ty naše měly tvarohou a povidlovou náplň. Buchty skládáme do nádoby Dutch oven a potíráme rozpuštěným máslem kvůli snadnému oddělení po upečení.
Dutch oven postavíme do žhavých uhlíků a část uhlíků nasypeme na víko. Z ohniště můžeme po 10 minutách odstavit, teplo je dokonale absorbováno. Pečeme asi 25 minut.
Sama bych nevěřila, že výsledek bude tolik podařený. Dokonalé, zlatavé, voňavé a lahodné. Jako od babičky.
Jen jich bylo na tolik mlsných jazýčků málo...
Lucka | 
Buchty v přírodě chutnají úžasně, zejména ve chvílích trudomyslnosti, kdy prší a člověk už by se nejradši viděl doma u kamen. Ale takhle upečené, no to je nádhera.
Zde hledá
Já tedy zírám, dodneška jsem neměla tušení, že se v kotlíku dají upéct tak nádherné buchty a tak rychle. Skoro lepší jak doma :o)) A masíčko, mňam, je také parádička.